Ležím na skále. Ke mně se blíží nějaký muž. Blond vlasy mu rozčesává vanoucí vítr. Na rtech se mu třpytí piercing a v ústech má upíří špičáky. Poklekne mezi moje nohy. Sundá si dlouhej černej kabát a odhodí ho daleko od sebe. Nakonec ze sebe strhne tmavě zelenou košili a vrhne se na mě. Jeho polibky jsou tak zuřivý a vášnivý ,že se propadám do rozkoše ještě dřív ,než se vůbec pomilujeme. Když se do mě ponoří ,řvu štěstím.. Sakra ,co to bylo? Otřepu se a shrnu si ofinu z čela. Jsem zpocená a příjemně utahaná. Lehnu si zpátky do postele a můj pohled spočine na hodinkách. PŮL OSMÝ!! ,,Sakra ,přijdu pozdě do školy!" zaječím a soukám se do kalhot.
Vběhnu do třídy ,kde už se čtvrt hodiny učí. ,,Slečno Benová!" ohlédne se po mě Korálovka a nadzvedne své brýle. ,,Kde jste se toulala?" ,,Já.. se omlouvám.. sem zaspala!" ,,Tak zaspala.." zasípe a hrabe se v třídnici. Mlčky přisvědčím. ,,A co jste dělala v noci?" poohlédne se po mě tázavým pohledem ,když se skácím na židli vedle kámošky. Kdybys jen věděla ,babo! Ušklíbnu se a vyhrabu z tašky učebnici českého jazyka.
,,Zdál se mi erotickej sen!" oznámím Leně ,mojí nejlepší kámošce ,o přestávce. ,,Mě se ještě žádnej nezdál.. A jaký to bylo?" dívá se do ztracena a kroutí si své kudrnaté vlasy. ,,Takový hezký.." zasním se. ,,A s kým to bylo?" zeptá se a střelí pohledem po třídním krasavci Jonášovi ,jenž je právě obletován bandou slepic. ,,S takovým blonďatým upírem.. Ale byl fakt krásnej!" ,,Upírem?" ohrne spodní ret. ,,Hm.." ,,Už blázníš ,Dreamy!" seskočí ze židle. ,,Byl to jen sen!" bráním se. ,,Ale erotickej!" pozvedne obočí a ve vzduchu vykrouží nějaké tajemné znamení. ,,No a?" ,,Ten je vždycky víc ,než normální sen!" Slezu z lavice. Právě zazvonilo. Slepice se rozletí do svých ohrádek a dál kvokají o tom super Jonášovi ,co se na ně USMÁL! ,,Sou to mokrý sny.." řekne mi Lena a posadí se taky. ,,Spíš sou to krávy." Pokrčím nos. Do třídy právě vchází naše třídní učitelka Korálová ,jinak přezdívaná Korálovka.. Což prej má bejt jedovatej had ,jak nám už léta naznačuje blbeček Mireček ,sedící o dvě lavice před náma. ,,Ale houby ,Puňto! Mluvím o tom snu.." špitne kámoška. ,,Co je s ním?" ,,Slečno Benová!" zakašle Korálkovka. ,,Když jste tak upovídaná ,pojďte nám povídat k tabuli. Vidím ,že jste ještě nebyla zkoušena z literatury!" hodím hrůzným pohledem po Leně. ,,No tak ,pojďte. Nebojte ,slečna Jovová bude zkoušena hned po vás!" říká Korálovka a s nesmírnou radostí si ode mne bere žákovskou ,kam mi brzy napaří pětku.
,,Terezo! Vy jste se neučila?!" řekne zpytavě. ,,Proč jste se neučila?" ,,Nebyl čas.." pokrčím rameny. ,,Hm.. tak nebyl čas!" narve mi žákajdu zpátky do ruky a vyvolá Lenu ,která je na tom přeci jen o trochu líp a vyfasuje čtyři mínus! ,,Had jeden slizkej!" uleví si ,když celá strhaná dosedne do lavice. Lehce přikývnu a pozoruju blbečka Mirečka ,jak u tabule odříkává látku ,kterou já jsem neuměla. Samozřejmě vysolí jedničku. ,,Šprt jeden hnusnej!" zakleju.
Ležím na skále. Je temná noc ,jen upíří oči září ve tmě a pozorují mě. Je to ten můj princ ze sna. Znovu si pro mě přišel. Hladí mě a líbá po těle. Je to tak krásné. To nemůže být sen. Nikdo z nás nemluví ,jen se na sebe šťastně usmíváme a milujeme se. Mazlím se s jeho blond vlasy a jemně ho koušu do ucha. Začíná pršet. Milujeme se v dešti. CRR! ,,Do prdu ,už zase ten budík!" vyskočím z postele. Takovej krásnej sen! To už je po druhé ,co se mi o tom krásným upírovi zdálo. ,,Proč jsi mokrá?" nakoukne máma do pokoje. Teprve teď mi dojde ,že jsem zmoklá ,jak slepice! To není možný! Přece to byl jen sen! Usuším se ,převleču a mažu do školy.
Leně to samozřejmě všechno řeknu. ,,Jsem říkala.. Mokrý sny!" pokývá mudrlancky hlavou a skládá si v penálu propisky. ,,A co to sou ty mokrý sny?" ,,To se stává hlavně klukům.. Mají nějakej erotickej sen a přitom.." ,,Se počůraj?" zeptám se. ,,Ale ne! Mají poluci!" ,,Poluci?" ,,Samovolnej výron semene z.. ehm.. ty víš přece!" vysvětlí mi. ,,Ahá! Jasný.. Hele ,ale já žádnej to.. hm.. žádnýho pinďoura nemám! Tak přece nemůžu mít mokrý sny!" ,,Probudila ses mokrá?" ,,No ,probudila.." ,,Tak to byl mokrej sen ,Puňťo!" posadí se na lavici. ,,Hm.. Tak mokrej sen.. A co když jsem s ním doopravdy byla na tý skále?" zadívám se na Lenu ,která se snaží prošpikovat Jonáše pohledem. ,,Jako s tím upírem?" ,,Jo!" ,,Hm.. Mě by to nevadilo ,kdyby ten upír byl Joňa.." zasní se. Začala jsem se šklebit a zvedla se ze židle. Dneska mám službu na tabuli. Jaká otrava! Pár šmouhama setřu životopis spisovatele Chelčického ,který mě absolutně nezajímá a hodím houbu pod tabuli. Ještě než si stačím kecnout na svý místo ,ozve se parádní žuchnutí a Mireček blbeček se válí na zemi. ,,Teda Terezo! Hej ,Dreamy ,ty seš fakt machr!" pískají spolužáci a šklebí se na chudáka Mirečka. Ten vypadá ,že nemá daleko do pláče. ,,To byla náhoda!" šeptnu Leně ,a pozoruji ,jak se schovává za učebnici -pusu od ucha k uchu. Mirek se zvedne ,vyplázne na mě jazyk a zapluje do lavice o dvě místa před námi a tam trucuje. ,,Snílku! To bylo senzační!" poklepe mi na rameno Jonáš a odkvačí pryč. ,,Tédaa! To vědět ,tak Mirečka klidně umlátím!" povzdychne Lena.
Opět krásná noc. Přímo vhodná k promilování. Hladím svýho upíra po tváři a dívám se mu do jeho oříškových očí. Ztrácím se v nich. Poprvé za tu dobu se odvážím na něj promluvit. ,,Jak se vlastně jmenuješ?" Usmívá se. S odpovědí si dává na čas a rozmazluje mě polibky. Pak se ode mne odlepí. ,,Chester.. Klidně mi říkej Chazzy." Mrkne na mě. ,,Eh.. Já jsem Tereza.. ale říkají mi Dreamy..Snílku.." ,,Já vím!" pošeptá mi do ucha a začne ze mě strhávat oblečení. ,,Sem skoro panic.. Není to lehký.. Nešel bych za nic.." Vyletím z postele. ,,Brácha! Ztlum to rádio! Vždyť je sobota!" skoro se rozbrečím. Proč jen jsem se musela vzbudit.. takový krásný sen.. Ach ,Chazzy.. CHAZZY!! ,,Do prdu ,brácha! Ztlum to rádio nebo tě zabiju!" zařvu panicky a vytáčím číslo svý kámošky. ,,Aby ses nezbláznila.." ozve se z druhého pokoje a hudba se přeci jen o trochu ztiší. Přesto mi však píseň PANIC od Wanasťaků zní v uších. ,,A kluci všechno sežerou mi.. z ruky zobou.. nafouk sem jim hlavy.. Joo to mě baví.." řve brácha. ,,Leni?!" konečně to vzala. ,,Mojí víle z vyšších sfér se žádná ne-vy-ro-vná!" ,,Prosím tě ,proč mě budíš v půl sedmý!" seřve mě. ,,A navíc co to tam hraje?" ,,Wanastovy vjeci.. Nebo tak nějak.. Sorry ,že tě budím.. Už vím jméno!" ,,Oh.. Robert Kodym.." vzdychne. ,,Můžeš mě poslouchat ,Puňto?!" zavrčím. ,,Jasně ,tak co potřebuješ ,Punťo?" ,,Ten upír…" ,,Co tě ojel?" ,,PŘESNĚ! Jmenuje se Chazzy.. Teda Chester.. Krásný ,viď?" zasním se. ,,Si normální?" pochybuje Lena. ,,Brácha ,ztlum to rádio!" zabouchnu dveře od pokoje. ,,No ,do prdu! Ty ses do něj zabouchla!" ,,Do koho?" ,,No přece do toho upíra!" ,,Ach ,Chazzy.. Proč myslíš?!" ,,Css ,se poslouchej! Kecáš vo něm úplně stejně jako já o Jounáááškovi!" ,,Ale ty s Jounáškem nespíš." Uchechtnu se.
Chester si lehne vedle mě a políbí mě na ústa. ,,Jak ses měla přes den?" ,,Fajn ,ale stýskalo se mi po tobě.. Proč tě musím vídat jen v noci?" hladím ho po vlasech a snažím se pod něj ,co nejpohodlněji zapadnout. ,,A ty bys mě chtěla vidět i přes den?" zadívá se mi do očí. ,,Asi jsem se do tebe zamilovala." řeknu a pozoruju ,jak se šťastně usmívá. ,,Já tě miluju už dávno ,ty můj Snílku!" Zvednu se z postele. Já vím ,že musím do školy a dokonce mi to ani až tak nevadí. Jsem štěstím bez sebe.
,,Chazzy mi řekl ,že mě miluje!" svěřuju se kámošce a pořád poposkakuji na židli. ,,Se máš! To mě si Jonáš vůbec nevšímá.." posteskne si. ,,Leni ,chtěla bych se mrknout na tu skálu ,kde se pokaždé scházíme." Oznámím jí. ,,A ty jako myslíš ,že to místo existuje?" pochybuje kámoška. ,,Musí! Nechci věřit tomu ,že je to všechno jen sen.." zavřu oči a snažím se vybavit Chesterovu tvář. Jeho hluboké oči ,rozkošný nos ,překrásný úsměv.. ústa vybízející k polibku. ,,Posloucháš mě?" drcne do mě Lena. ,,Hm.. Co si říkala?" ,,Že ti pomůžu.. Zeptáme se blbečka ,ten ví přece všechno!" ušklíbne se. ,,Mirku? Mirečku!" zahalasí a hodí po něm mým penálem. Náš spolužák se nepříliš nadšeně otočí ,ale nakonec si dá přece jen říct a postaví se vedle nás do lavice ,abychom mohli probrat všechny kopce ,na kterých by se (jak říká Lena) dalo souložit. ,,Souložit?!" zopakuje Mirek a podrbe se ve vlasech. Obě mlčky přikývneme a čekáme jaká chytrost z něho vypadne. ,,Co třeba Vysokej Kámen? Ten je odsud nejbližší.. Pak Rezavá skála.. ,tam se v 19. Století těžila měď a taky.." ,,Ten Vysokej Kámen bude stačit. Dík!" zarazí ho kámoška dřív ,než nám stačí vyjmenovat historii nějaký Rezavý skály. ,,Takže jste si včera hodně povídali ,co?" řekne ,když blbeček odejde. ,,Hm.." zahučím. ,,To jste se nemilovali?" ,,Milovali ,ale jenom třikrát." ,,TŘIKRÁT!? A to říkáš jenom?" mrkne na mě. ,,Jo ,Chazzy je výkonej!" začnu se smát a sedám si do lavice. Zase zvoní na hodinu.
Proberu se na skále. Chester už na mě čeká. Hladí mě po tváři a zamilovaně na mě hledí. ,,Lásko!" chytím ho kolem krk a stáhnu na sebe. Vášnivě se líbáme a když mě začne svlékat ,rozhlížím se kolem. Musím si tu něco zapamatovat.. Třeba.. Trochu se nadzvednu. Hned pod skálou je velikej kámen porostlý plevelem. Odtud vypadá jako namodralej.. Na jediným pařezu ,který je několik metrů od nás vyčnívá mochomůrka.. Musím si to zapamatovat! Proste MUSÍM! Chester už přešel tu hranici ,kdy se dokážu ještě odvládat. Teď už jsem v jeho moci. ,,A Feel Good!!" Zaběsní můj mobil a rozplácne se na zemi. Celá zlámaná ho zvednu. Kdo teď muže volat? ,,LENO!" výsknu a čekám ,co mi poví jako omluvu.. ,,Ty spíš ,Punťo?" diví se. ,,Hele.. Je teprve osm hodin ráno a pokud vím ,tak máme ředitelský volno a do tý zatracený školy nemusím!" s povzdechem sebou švácnu zpět na polštář. ,,Myslela jsem ,že půjdeme hledat toho tvýho Chazzýka.." řekne skoroušeně. ,,Hledat Chazze? Jak?!" ,,Vím ,kde je ten Vysokej Kámen ,Dreamy!" ,,Jovová jsi senzační!" ,,Ha.. Já vím!" směje se do telefonu. ,,Za dvacet minut jsem u tebe před domem ,tak ať tam stojíš." ,,Pojedeme na kolech?" zajímám se. ,,No tak s tím nepočítej! Mám přece motorku!" zahučí naštvaně. ,,Nejsem cvok! S tebou na motorce nejedu.." ,,Jak myslíš ,Terezo! Klidně můžeš jít pěšky.." trucuje. ,,No tak jo. Stav se pro mě." Řeknu zachmuřeně. ,,Ale pojedeš pomalu!" ,,Jasné! Jako že se Irma Horká jmenuju!" zazubí se a típne to. ,,Ale ty se Ir.. Irma nejmenu.. Leno? Leno!! Sakra.."
Vylezu před dům. Motorka nikde. Možná si to rozmyslela! Zajásám a když uslyším dráždivý řev motoru ,zase se scvrknu strachy. Černá Honda zastaví přímo přede mnou. Lena si sundá helmu. ,,Tak nasedej ,Punťo." Kývne za sebe a podá mi druhou helmu. Narazím si ji a cítím se dost trapně.
,,Říkala si ,že nepojedeš rychle!" nadávám jí ,když si sundávám tu zatracenou helmu. ,,To nebyla rychlá jízda! Já jezdím rychleji ,tohle bylo šnečí!" setře mě. ,,Jestli teda jezdíš ještě rychleji ,tak se divým ,že tě neseškrabávají ze silnice." Poznamenám a Lena se ušklíbne. ,,Nepovídej a mazej. Lezeme za tím tvým netopýrem!" ,,Je to upír!" opravím ji. ,,Já vím ,jen jsem tě chtěla trochu naštvat." Mrkne na mě.
,,No ,tak je to ono?" zeptá se ,když stojíme na skále. ,,No ten vítr by tomu odpovídal.." prohodím. ,,To si ze mě děláš srandu! Ten vítr vane na každý pitomý hoře v tomhle pitomým zapadákově!" ,,Já vím.. Klídek.. Něco jsem si tu z toho nočního milování zapamatovala.." rozhlížím se kolem. Nakloním se přes okraj. ,,Dreamy? Snílku! Chceš spadnout?" chytí mě za ruku. ,,Koukej." drcnu do ní a prohlížím si veliký kámen přímo pod skálou. Je pokrytý plevelem. ,,Vypadá jako namodralej.." podotkne Lena. Pokývám hlavou. ,,Ještě najít jednu stopu a vím určitě ,že na týhle skále už jsem byla.." ,,Já myslela ,že jsi tu poprvé." zadívá se na mě kámoška. ,,Taky ,že jsem.. Ale v noci už jsem tu byla.." ,,S Chazzym?" přikývnu a obrátím se. Přímo přede mnou pařez a na něm mochomůrka..
Otevřu oči. Ve tmě přede mnou se rýsuje mužská postava. Zářivý oči si mě prohlíží s lehkým pomrkáváním. ,,Chazzy?" oklepu se. Takhle za mnou nikdy nepřišel.. Nebo si to alespoň nepamatuji. Posadí se ke mně a chytí mou ruku do svých dlaní a hladí ji. ,,Dreamy ,ty jsi tak strašně zlobila.." spustí. ,,Nezlob se. Musela jsem zjistit ,jestli se mi to jen nezdá.. Jestli doopravdy existuješ!" ,,A co kdybych byl jen sen?" obrátí na mě svůj pohled. ,,Pak bych byla moc zklamaná ,lásko." Obejmu ho. Vezme mě do náruče a letíme na Vysoký Kámen. ,,Kde se skrýváš? Proč za mnou nikdy nepřijdeš?" ,,Je to pro tvé bezpečí." Šeptá mi do vlasů a pokládá mě na skalnaté úbočí. Zuřivý vítr mu cuchá vlasy. Chester ze sebe shodí košili a lehne si ke mně. ,,Už mě nehledej.." líbá mě. ,,Proč ne? Chci tě vídat i ve dne ,nejen v noci.." ,,Ale to nejde ,Snílku." Hladí mě po tváři. ,,Proč by to nešlo?" vztekám se. ,,Nechci ti ublížit! Tak toho nech nebo se přestaneme vídat úplně!" zavrčí. ,,Ale já chci!" ,,Nemůžu! Copak to nechápeš! Jsem upír.. Nikdy jsem se do tebe neměl zamilovat!" křikne. Jeho tělo se vznese do vzduchu a nechává se odnášet pryč. ,,Chazzy!" vypísknu. Je pozdě. Zůstala jsem sama. Skrčím se k jeho košili ,s brekem se k ní tulím a usínám.
,,Chester mě nechal!" vzlyknu a zabořím se hlavou do učebnice. ,,Jak to?" zajímá se Lena a listuje knihou Velikáni historie. ,,Už dva dny se neobjevil!" slzy mi stékají po tváři. ,,Prosim tě ,nebreč!" chytí mě kámoška kolem krku a snaží se mě utišit. ,,Zajdeme na Vysokej Kámen a najdeme ho. Přece řekl ,že se do tebe zamiloval ,ne?" ,,Škyt..Zamiloval.." přisvědčím těžce.
Pekelnej stroj a na něm moje opravdu šikovná kámoška. Čiší z toho sarkasmus. Moje noční můra. ,,Leno ,jestli se zabijeme ,tak tě uškrtím!" syknu hrozivě a sedám si na motorku. ,,Hlupáčku ,nevíš ,co mluvíš! Já jsem mistr světa v jízdě na motorce!" Narazí si belici a vyrazí. Že je mistr světa maskuje skvěle. Když seskočím z motorky a povytáhnu si kalhoty ,heknu. ,,By mě zajímalo ,jak ti proboha mohli dát řidičák! To byla určitě protekce!" ,,Prej protekce! Pche!" zívne a škrábe se na skálu. Nahoře se postaví a čeká až dopajdám za ní. ,,Hele ,on říkal ,že je upír ,viď?" ptá se a nechává si vítr vjíždět do vlasů. ,,Hm.. Proč?" ,,Každej upír má přece rakev ,kde přes den přespává ,ne?" ,,No a?" ,,Ty nemáš vůbec žádnou fantazii!" postěžuje si kámoška a sype nápad z rukávu. ,,Najdeme tu rakev ,přitáhneme k tobě domů a!" ,,A co?" nahnu se k ní. ,,A problém je vyřešen ,Punťo." ,,Podle mého se tím nic nevyřeší.." vzdychnu.
,,Už jsi dostala rozum?" vezme mě Chester za bradu a přitáhne k sobě ,aby mě mohl políbit. Dva dny jsme se neviděli a já umírala touhou ho mít. ,,Proč mi to děláš ,lásko?" šeptám a hladím ho ,kde se dá. ,,Už mě nehledej.. Nechci tě ztratit!" řekne. Před očima se mi zatemní. Odevzdávám se jeho polibkům ,jeho dotekům..
,,Co děláme na hřbitově?" zeptám se Leny vylekaně. ,,Kde jinde chceš hledat rakev?" ,,Já slyšela ,že jednu má prej říďa zamknutou v šuplíku.." ,,Prde!" strčí do mě loktem a jde hlouběji mezi hroby. Rychle ji doběhnu. ,,Co tu vůbec hledáme?" ,,Přece tu RAKEV!!" oboří se na mě. ,,Jasně. Ale co s ní?" ,,V tý rakvi je přece schovanej Chester.." vzdychne. ,,Hm.. Co když si skočil na pivo?" ,,Dreamy ,já tě umlátím!" ,,Dobře ,dobře.. Takže hledáme náhrobní kámen se jménem Chester?" ,,Přesně!" kývne.
,,MÁM TO!!" zařve hystericky Lena. Leknutím se skoro složím vedle hrobu Pana Sputinského. Chytím se za srdce. ,,Co je? Máš infarkt?!" vyděsí se kámoška. ,,Blbost." Vydechnu a jdu s ní k tomu hrobu. ,,Čum se! Chester Bennbinton narozen.." ,,A není to Bennington?" ,,Je to špatně čitelný.. Kde máš lopatu?" ,,Na co lopatu?!" děsím se. ,,A jak ho chceš vyhrabat?" ,,My můžeme jen tak vyhrabávat mrtvoly?" ,,To já nevím..Hele ,půjdeme sem v noci a vykopeme ho." Řekne důrazně Lena. Ještě chvíli stojíme u jeho hrobu a díváme se na něj a pak se sebereme a chvatně odcházíme ze hřbitova.
,,Ehm.. Promarním schůzku s Chazzym!" řeknu plačtivě. ,,Chceš jeho rakev nebo ne?" ptá se blekotavě Lena. ,,Ne… Já bych chtěla spíš Chestera." ,,Přesně to myslím! Máš tu lopatu?" ,,Hm.." řeknu a sunu se temnou nocí za ní. ,,Oh ,pardon!" omlouvá se kámoška. ,,Komu se omlouváš?" zajímám se. ,,Tady.. Nebožtíkům." Krčí rameny a já jdu do kolen.
,,Třeba to není až tak dobrý nápad!" říkám ,když vyhrabávám hlínu. ,,Přestaň remcat.. Za chvíli už ji najdeme!" povzbuzuje Lena. ,,Připadám si ,jak krtek.." ,,Nestěžuj si nebo.. Na něco jsem narazila!!" křikne. ,,Rakev!" vypustí to magické slovo z úst. Pomalu ji dostáváme na měsíční světlo. ,,Tak tady ten můj miláček spí.." stírám z ní prach. ,,To je morbidní!" hekne Lena a pomáhá mi odklápět víko.
,,Kde je?!" heknu a šmátrám v prázdné rakvi. ,,Tady! Něco jsem ti říkal Dreamy!" vezme mě ze zadu kolem krku. ,,Terezo!" Lena stojí přede mnou ,ruku přitisknutou na ústech a nemůže uvěřit vlastním očím. ,,Říkal jsem ti nehledej mě!" postěžuje si Chester a stále mě drží v šachu. ,,Snílku ,on vážně existuje!" vzdychne kámoška a upustí lopatu. Chazzy mě chytil za ramena a otočil mě k sobě. Jeho oči byly tak smutné. ,,Už se nikdy neuvidíme ,lásko.. Nemůžu riskovat tvou bezpečnost!" ,,Kašlu na svojí bezpečnost! Zbožňuju tě ,copak to nevidíš?" ,,Dreamy.. Já tě miluju. Ale tohle n.. Áá!" začal úsvit. Jakmile na tělo mého miláčka dopadlo slunce ,proměnilo se v kostru bez života a s hlukem dopadlo na zem.
,,Co s tím?" stojí Lena stále s otevřenými ústy u kupičky kostí. Pokrčím rameny. ,,On tě miluje ,Snílku.." řekne a zadívá se na mě. ,,Hm.. Sem slyšela.. Já ho nechci ztratit.." utřu si čelo. ,,Uděláme to podle plánu." Řekne Lena a snaží se Chesterovi kosti nandat na lopatu a hodit do rakve. ,,Sakra dávej pozor!" vyjeknu a opatrně je přeskládávám. Když jsou všechny uklizeny ,zaklapneme rakev a snažíme se ji ze hřbitova ,co nejvíce nenápadně vynést. ,,Dobrý den ,děvčata.." pozdraví nás hlídač hřbitova. ,,Jé ,pane Doroty!" vypoulím oči. ,,Copak to nesete?" zajímá se. ,,Hm.. dárek pro babičku.. Ona má zítra narozeniny." hlesne neznatelně Lena. Udiveně na ni koukám. ,,Aha.. tak babičce popřejte i za mě!" usmívá se vyděšeně pan Doroty a zapaluje si fajfku. ,,Tak na shledanou!" rychle se rozloučím ,popadnu konec rakve a spěcháme pryč. ,,Jovová ,ty jsi ďábel!" syknu v půli cesty. Lena se usmívá. ,,Babička bude mít radost!" vyplázne jazyk a pokračuje v cestě.
,,Myslíš ,že si vaši všimnou ,když budeš mít v pokoji rakev?" zajímá se Lena. ,,Jasný ,nevšimnou ,ty Punťo!" začnu se smát. ,,Sem si to myslela." zatahuje Lena závěsy a já odklopím víko rakve. Pak pozorujeme ,jak se Chesterovo tělo znovu skládá dohromady. ,,Teda ,kamaráde ,ty jsi jako puzzle.." podotkne Lena a opře se o futro. ,,Jsem říkal ,že mě nemáte hledat!" vzlykne Chazzy a začne si plačtivě stěžovat. ,,Jsem zakletej! Potřebuju vysvobodit ze svýho prokletí ,abych byl jen s tebou!" Zatmí se mi před očima. Chce být jen se mnou! Lena mě chytí za rameno a odtáhne od toho nejsmutnějšího upíra na světě. ,,Hele ,Snílku ,mě se to nezdá.. Nekecá?" ,,NEKECÁ!" zahřmím a otočím se na Chazze. ,,A jak tě máme vysvobodit z tvého prokletí ,miláčku?" Usměje se a v očích se mu blýskne.
,,To už je druhá noc ,kterou trávím na hřbitově a už se mi to přestává líbit!" stěžuje se Lena. ,,Polk.. Mě se to ještě líbit nezačalo!" brebtám a držím se Chestera za nepřirozeně studenou ruku. ,,Už tam budeme.. Pšt!" napomene nás. Vede nás do rodinné hrobky. ,,Pořád nechápu ,co v té hrobce budeme dělat?" ozve se za mnou Lena. ,,To já taky ne.." vzdychnu. ,,Sklapněte!" vyjede na nás Chazzy. Trochu se ošiju. Je nějak nervozní ,hlavně ,když přecházíme kolem příbytku ,kde bydlí hlídač hřbitova. Vede nás kolem starých ,tmavých hrobů ,na které se nikdo za ty roky ,co tu stojí nebyl podívat. ,,Tak jsme tady!" usměje se a ukáže na hrobku. ,,Vejděte slečny!" tlačí nás do dveří. ,,Hele ,je tu nějak moc tma.. Asi počkáme venku ,ne?" chytne se Lena dveří ,ale to už nás Chester rve dovnitř. Než stačím cokoliv říct ,už jsem uvnitř a Chester ze dveří řve: ,,MIKE ,PŘIVEDL JSEM VEČEŘI!"
Na hřbitovech stojí tisíc temných hrobů ,na které si už nikdo nevzpomene. Jednou se mě někdo zeptal: ,,Jaké to je ,když ti na tělo tlačí studený kámen a ty tiše ležíš v hlíně a nevíš o světě?" ,,Je to pořádná nuda!" zahřmí Lena a hrabe se ze své rakve. Už je zas noc. ,,No tak ,Snílku.. Poleť ,jdeme se najíst!" houkne na mě Chester a zamyká naši hrobku. Mike si pročísne rudé vlasy a pozoruje Lenu ,jak se snaží zamaskovat krvavé šrámy na těle. ,,Nezdržuj!" zavrčí ,sebere jí brašničku s make-upem a odhodí ji daleko mezi kamenné hroby. ,,Mám hlad!" ,,Upír by řek ,že moje krev ti stačila!" sykne na něj naštvaně Lena a pakuje se.. Letíme vstříc našim snům..
-věnováno všem snílkům-