Kdo by řekl, že se člověku po takovým divokým dnu ve vaně uleví?Pěkně teplá voda po té honičce s poldama, tak pomáhá!Život pro nájemnýho vraha, není lehkej, obzvlášť když je to dobrej vrah…Něco jako jsem já.
Každej kdo mě zná, tak mě zná jenom jako Black Shadow.Jak by řekli další policajti, objeví se jako stín a stejně se i vytratí.Musela jsem se tomu usmát.Stačí si vždycky jenom najít tu nejrychlejší cestu na únik a být pryč!Ale nikdo si nedokáže představit, jaký jdou z toho dobrý a velký prachy!
Obzvlášť když jde o někoho, kdo vlastní docela dost prachů.To pak vrah udělá s velkou radostí!Nikdo by ale neřekl, jak jdou obchody tady v Americe, kde jsem zrovna teď!V Evropě to moc nesypalo a tak jsem se ptala sama sebe, proč ne sem?Už jsem tu pomalu dva roky a policajti mají pořád jediný téma…Black Shadow -čili mě.
V mém velkém domě u pobřeží, se rozezněl mobil.Zadívala jsem se ze dveří, směrem do obýváku, kde ležel na stole.Vůbec se mi tam nechtělo!To si někoho nemůžou prostě zabít sami??
Mobil nepřestal vyzvánět a mě to osobně přivádí k šílenství!!Vylezla jsem z vody, přehodila přes sebe ručník a vydala se za tím debilním přístrojem, co si nedá pokoj!Už ho vidím!
Na displeji je číslo, co vůbec neznám.To jsem zvědavá, kdo mě volá.,,Halo?"přiložila jsem si mobil konečně k uchu.
,,Mluvím s Black Shadowem?"ozval se nějaký mužský hlas.
,,Možná, kdo volá?A proč voláte?"Je lepší si hrát, že nejsem i vlastně jsem Black Shadow.
,,Potřebuju se někoho zbavit."oznámil mi tiše hlas.
,,Jestli víte, kdo jsem, napíšete email."navěsila jsem mu.Bůh ví, kdo si tady ze mě ještě střílí!Ale největší sranda je ta, že já žádnej email nemám!Jestli ta osoba ví, kdo jsem, tak by měl vědět, že ho nemám…
Sledovala jsem ještě minutku mobil v ruce, nezvonil.Pokrčila jsem rameny.Už jsem se ho pokládala na stůl, ale rozezněl se.Zase to číslo.
,,Ano?"
,,Žádný nemáte."
,,Jste inteligentní.Kdy a kde?A cena?"
,,Zítra ve starém skladu číslo dvacet dva.Budu vás tam čekat.Peníze vezmu sebou."
,,Těším se."zavěsila jsem zase jako první.Byla jsem zvědavá na tuhle další práci.Můj život je vraždění pro prachy a nic jinýho.Zvykla jsem si na to.
,,Alespoň budu mít na nějaký nový zbraně."zalezla jsem zase zpět do vany.S hlavou plnou otázek jsem si začala užívat tý pohody, která stejně skončí za pár hodin..
Zastavila jsem přesně za skladem číslo dvacet dva.Sundala jsem si helmu.Ta motorka co jsem si koupila, byla fakt supr!Vrah si musí i dobře vybírat.Zbraň jsem si radši zastrčila za pas.Kdo ví, jestli to vážně nejsou poldové..
Pomalu jsem si otevřela zadní vchod.Vypadalo to, že tam budu sama.Nikde jsem nic neslyšela a ani neviděla.Pomalu a hlavně strašně potichu jsem si tam vlezla.Uprostřed místnosti plné krabic jsem si všimla, že stojí stůl s dvěma židlema.
Přešla jsem tam.Vypadalo to, že tu na mě čekají.Položila jsem zbraň na stůl.Moje zorné pole si všimlo stínu nalevo.Dělala jsem, že nic nevidím.Pak se ozvaly i kroky.Si snad myslí, že já takovej ostřílenej vrah bude tak blbej a nechá se chytit!
Tiše jsem stiskla zbraň zase v ruce.Kroky už byly skoro u mě.Konečně jsem se otočila.Přiložila jsem osobě zbraň na čelo.Tipovala jsem toho chlapa tak na třicet.Vypadal docela vystrašeně.
,,Mě jen tak nedostanete, ať seš kdo seš!"sykla jsem na něj.Zbraň jsem mu držela pevně u čela.Muž jen strašně rozklepaně sledoval mojí zbraň.
,,Je to ona."ozval se za mnou nějaký ženský hlas.Prudce jsem otočila hlavu.Na světlo vyšla další žena, tipovala jsem její věk tak na třicet.Ale byla krásná…Ale osobně jsem jí neznala.Jenom se na mě usmívala.
,,Nevím, kdo jste, ale jestli jste od poldů, varuju vás, že jestli chcete skončit na hřbitově jste na správné cestě, dámo."probodávala jsem jí očima.Jenom se vesele posadila na jednu ze židlí.
,,Přišli jsme sem, kvůli té vraždě, slečno Black Shadow."ozval se muž, který se stále strachy klepal.,,Takže pro vraždu?"odtáhla jsem zbraň od jeho čela.Bylo vidět, že si muž oddychl.,,Ano, chceme od vás vraždu, někoho…"položila svojí pravou ruku na stůl žena.Začala svými obrovskými drápy ťukat do dřeva.Bralo mi to uši..Ale nedala jsem na sobě nic znát.
,,Odkud máte na mě spojení?"zeptala jsem se jako obvykle.Zbraň jsem schovala na své místo, za pas.Ženě se blýsklo v očích.Muž přešel k ní.Utíral si pot z čela, ale pak položil ženě ruce na ramena.
,,Musíme být velice dobře informovaní, slečno.Ale hlavní je, že pro vás máme nějakej kšeft, ne?"přidala do ťukání i duhou ruku.Zaťala jsem zuby.
,,Ano, to je hlavní."procedila jsem skrze ně.,,A o co má jít?Kolik mi za to nabízíte?"
,,Cenu si snad určíte vy, nemýlím - li se?"začala se hrabat ve své kabelce.,,Máte pravdu, podle toho, o koho se bude jednat a co budete chtít za vraždu."došlo mi, že tahle panička už o tomhle ví docela dost.Konečně nějakej inteligentní zákazník.
,,Půjde o Chestera Benningtona."prozradil mi muž.Chester a Bennington?Tak to mi nic neříká…Že by nějakej herec?
,,Chester Bennington?O koho jde?"nechápala jsem je.Oba se na mě podivně podívali, jako bych spadla z Marsu!,,Vy neznáte Linkin Park?"kulil na mě svoje oči chlap.
Že by šlo o skupinu?,,Ne, neznám..Vraz má jiné záležitosti než se starat o to, jaká hudba nebo skupina letí, pane.Mám svých starostí docela dost."zkřížila jsem ruce.
Muž mě pořád velice divně pozoroval, ale žena se usmála.Jako by mi rozumněla.,,Chápu vás, slečno.Mám tady pár fotek, na te…"přestala ťukat oběma rukama a podávala mi nějaké fotky.
Sebrala jsem je a začala sledovat toho Chestera.Podle pohledu sympaťák, i když na první fotce svoje oči schovával za slunečními brýlemi.Vypadal zajímavě, přesně jako nějakej rocker.Ten úsměv mluvil úplně o všem…Docela jsem se usmála, když jsem ho tak pozorovala, ale stejně to bude jenom takovej bohatej chlápek, co si kdekoliv užívá s každou…
Podívala jsem se na další fotku.Tam jsem ale spatřila Benningtona i s tou paničkou, která seděla naproti mně!Docela hustě se tam líbali..,,Ale, ale, zdá se mi to, nebo tohle bude vražda manžela?"zvedla jsem k ní oči.
Žena se jenom zašklebila.Asi jí nepotěšilo, když jsem to řekla.,,Máte pravdu.Je to můj manžel, zámožný manžel a já se ho chci zbavit.A doufám, že vy mi přitom pomůžete."
,,Jde teda jenom o prachy, co?"posadila jsem se na stůl.Židle jsem si jako ani nevšímala.
Žena přikývla.
,,Benningtonová, hm…Jak se vůbec jmenujete, ráda se dozvídám jméně svých zákazníků."držela jsem stále fotky v ruce.
,,Samantha, Samantha Bennington…"představila se mi.To jméno už jsem někde slyšela, ale nemohla jsem si vzpomenout kde…
,,Tak to se tedy už známe."odložila jsem fotky před sebe na stůl.Zvedla jsem oči k Sam.,,Takže vražda zámožného manžela…Řekla bych tak… milion a půl."rozhodla jsem si hned cenu.
Muž ale vykulil oči:,,Cože?!Milion a půl??Nezbláznila jste se?!"
,,Ne, ale jestli chcete někoho jiného, který by vás radši prásknul, než toho vašeho rockera zabije, tak prosím.Já dostanu i jiné objednávky."seskočila jsem na nohy a chystala se k odchodu.
,,Počkejte!Já s cenou souhlasím…"vyskočila na nohy hned ze židle Sam.Slyšela jsem, jak muž zasyčel bolestí.Asi dostal do břicha.Zastavila jsem se, ale neotočila se.
,,Platí naše nabídka?"
,,Platí, Black Shadow."
,,Dobrá, ale protože jste docela sympatičtí, můžete si vybrat i jak ho mám zabít.Stejně jsem zvědavá, co byste mu vybrali."přetočila jsem jenom hlavu.Sam prošla kolem stolu.Sebrala fotky, zastavila se těsně u mě.Podala mi je.
,,Tady si je vemte, budete je potřebovat.Peníze vám přinesu zítra do parku k fontáně.Tak v šest ráno?Protože Chestera neznáte, budete muset hodně věcí vědět o jeho životě…
Ale kdyby mělo to být podle mého přání, zkusila bych to jako atentát.Vysvětlím vám to zítra u fontány, ale měla byste si sehnat sniperku."pozorovala mě svýma namalovanýma očima.
Jenom jsem se šklebivě usmála.,,Těch já mám hodně, Sam.Zítra, v šest…"vrazila jsem fotky do kapsy.Tiše vyšla ze skladu.
Sedím v obýváku a sleduju Chesterovy fotky.Ten týpek není zase tak špatnej.Docela ujde, ale prachy jsou prachy…Kdo by řekl, že by se Sam chtěla zbavit takovýho chlapa, jenom díky prachům?No jo, ženský..
Musela jsem se usmát.Mně se to kecá, když vlastně vraždím jenom pro ty prachy.Ale nikdo neví, jakej mám ten druhej důvod..Minulost se chtěla vrátit, ale jenom jsem zavrtěla hlavou, aby se ztratila.Taky že se mi to povedlo.
Zvedla jsem z gauče.Přešla jsem k oknu, venku zapadalo slunce.Docela romantika, kdyby ale byla s kým.Jednu Chesterovu fotku jsem svírala v ruce.Jenom jsem k ní sklonila pohled..Na tváři se mi rozjasnil úsměv…
Zadívala jsem se na hodinky.Odbila šestá hodina ráno.Sedím už radši dřív na fontáně.Vodu osvětluje zrovna jasnící slunce, které oznamuje svůj příchod.Čekám na Samanthu..
Slunce už mi hřeje krásně na záda.Není mi už žádná kosa.,,Dobré ráno."přisedla si ke mně konečně Sam.
,,Tobě taky."dívala jsem se před sebe na lavičku.
,,Nesu ty peníze."postrčila mi k nohám tašku.Tiše jsem se do ní sklonila oči.Vypadalo, že tam budou všechny ty peníze.Přesvědčím se až doma a jestli to nebudou ty prachy, budou mít Benningtonovi návštěvu.
,,Jak chceš, abych ho teda zabila?Pořád jako sniper?"rozhlížela jsem se po parku, kde začali chodit lidé, které vytáhlo slunce.A teplé ráno..
,,Pořád…Dneska v pět mají koncert v ulici přímo naproti tomuhle parku.Ten by měl skončit až za tři hodiny, takže bys mohla střílet z támhletoho domu."ukázala svými dlouhými nehty nahoru.Věděla jsem o tom než přišla, přemýšlela jsem o tom, kde bych mohla střílet.
,,To by šlo.A co mi o něm dokážeš říct?Může se stát, že se netrefím, už se mi to povedlo hodněkrát, takže se nesmíš divit, když se netrefím.Rockeři jsou docela hyperaktivní.A řekla bych, že Chester taky."hodila jsem po ní konečně pohledem.
,,Kdyby se to nepovedlo, nechám tu vraždu na tobě, jak budeš chtít.Kdybych měla mluvit o Chesterovi, proseděly bysme tady nejspíš dva dny.Tady máš soupis.Kdybys něco nechápala, máš tam i můj mobil.Budu čekat…"podala mi nějaké desky s papíry, pak zvedla se.
,,Já to zvládnu."přikývla jsem se.Taky přikývla a pomalu odcházela pryč.Pozorovala jsem ty její kroky.Kdybych byla Chester, asi by mi došlo, že se mnou nezůstane.Taky jsem se postavila.
Sebrala tašku, schovala do ní desky.,,Uvidíme, jaký to bude eso.."usmála jsem se.Moje cesta vedla k autu…
Sedím v autě, už to budou pomalu tři hodiny.Myslím si, že o Chesterovi vím všechno.Kdo by řekl, že takovej rocker bude úplně jinej než na první dojem?Představovala jsem si ho, …už ani nevím, jak bych ho vystihla, když ho teď vidím úplně jinak.
Nejvíce mě ale překvapilo, že mi tam Samantha nechala i hodně osobní věci.Skoro jsem se u toho červenala, ale pak jsem to rychle zahnala, protože vrah se nemůže kvůli nějaký volovině o nějakým rockerovi červenat.
Dozvěděla jsem se, že je ve skupině..No, tak to určitě.Ta skupina se jmenuje Linkin Park.,,To opravdu neznám…"zavrtěla jsem hlavou.,,Ale jestli ho musím poznat, tak bych si o nich měla taky něco zjistit."
Odhodila jsem desky dozadu na zadní sedačku.Nastartovala jsem.,,Podíváme se do nějaké cd shopu.Jsem zvědavá, co to bude."nasadila jsem si sluneční brýle.Slunce už mi bičovalo do očí.Já potřebovala vidět na cestu.
Rádio už jsem si dlouho nepouštěla a nějak se k tomu nemám ani teď.Stejně ve zprávách pořád mluví o Black Shadow, což jsem já…
Zastavila jsem na parkovišti.Desky jsem radši schovala.Jestli někdo tohle auto ukradne, asi se bude divit, co všechno tu najde.Spisy o Chesterovi Benningtonovi, sniperku, a ještě docela velkou kopu zbraní.Člověk musí mít hodně věcí, aby se uchránil před poldama.
Vystoupila jsem z auta.Hned se u mě objevil poslíček z parkoviště.,,Nepotřebujete umýt auto, slečno?"optal se.,,Ne, díky."zamkla jsem a klíče vrazila do černých kapsáčů.
,,Opravdu ne?"optal se znovu a položil kbelík s vodou na zem.Vytáhla jsem pět dolarů a vrazila mu to do ruky.
,,Na, ale to máš jen za to, že odtud hned vypadneš."sykla jsem.Kráčela dál, jeho reakci jsem ani vidět nechtěla.Nesnáším tak moc tyhle vlezlí lidi, co pro prachy udělaj všechno!Zase jsem se myšlenkama zarazila.
Já to dělám taky.Vraždím pro prachy…Jen jsem nad tím mávla rukou.Vyšla jsem do ulice.Kolem mě procházelo tolik lidí.Dívala jsem se jim do obličeje.Stejně jednou skočí pod kytičkama, nebo je dostanu já…Tady je stejně tolik lidí, kteří se nesnášej, že to udělaj i beze mě.,,Nejsem tedy jedinej vrah na světě."zašeptala jsem si.
Po mé levé ruce se jako by zázrakem objevil obchod s cd!Hned jsem tam zabočila.Zacinkalo to, když jsem vstoupila.Z obou stran to tady hlídali dva poldové.Podívali se po mě, já po nich taky.Tenhle pohled netrval moc dlouho, hned se otočili do obchodu.Jestli tam nikdo něco nekrade.
,,Nebojte se, hoši, já vám tady krást nic nebudu."usmála jsem se tiše.Kdyby věděli, kdo jsem asi by to s nimi seklo.Hned jsem přišla k pultu.Mladý prodavač se ke mně obrátil.
,,Copak to bude?"prohlížel si mě.,,Slečno?"
,,Máte něco od Linkin Park?"opřela jsem se lokty o pult.,,Ale jasně, že máme!Chcete Hybrid Theory, Reanimation nebo Meteoru?"vysypal na mě hned seznam.Ajaj!Tak tohle je pro mě italská vesnice!
,,No, dej mi to nejnovější."prohrábla jsem si vlasy.Vesele se sehl pod pult.Vytáhl cd.Prohlédla jsem si ho.Byla jsem zvědavá, co to bude.,,Málem bych zapomněl!"sehl se znovu.
A cd položil vstupenku.Na ten dnešní koncert…,,Proč ta vstupenka?"zvedla jsem na něj tázavě oči.Usmál se.,,Každý kdo si tu dneska koupí nějaký jejich cd, dostane zdarma jeden lístek na ten koncert.Nechceš ho?Klidně bych si ho vzal!"nabídl se hned.
Alespoň se podívám i na tu jeho hyperaktivitu na pódiu.Proletělo mi hlavou.
,,Ne, díky, radši tam půjdu sama."
,,Nechceš doprovod?"mrkl po mě.
,,Tebe?"
,,Jo!"sebral cd a naťukal cenu na kasu.,,Ne, díky, už budu mít společnost, kámo."vytáhla jsem prachy.,,Mám dneska hold smůlu."převzal ode mě prachy.,,To já skoro každej den.Nashle!"mávla jsem na něj.Sebrala jsem cd a vstupenku.Tiše jsem odcházela.,,Nashle!"ozval se rychle na rozloučení.
,,Nashle, pánové."usmála jsem se šklebivě na poldy.,,Nashledanou."odpověděli oba stejně.Venku jsem se musela tiše rozesmát.Ty dva si zrovna nechali utéct nejhledanějšího vraha!Je to jejich problém, ne?
Blíží se oběd a projíždím městem, abych našla nějakou pořádnou restauraci nebo něco, kde bych se mohla najíst.V rádiu mi hrajou Linkin Park.Musím žíct, že se mi to docela líbí!Není to tak špatný, ale kluci se budou muset smířit s tím, že přijdou o hlavního zpěváka…Jak říkám, takovej je život.
,,Jsem zvědavá na ten koncert dneska…"usmála jsem se, když Chester začal zpívat u poslední skladby.Sklonila jsem pohled, abych se podívala na název..Numb.Hm…Musela jsem ale přiznat, že mě opravdu dostali.Nebyli špatný, jestli budu vraždit dál, tak určitě s touhle hudbou kolem sebe.
Ale je to smůla, Linkin Park přijdou o svého dobrého ale opravdu velice dobrého zpěváka..Konečně jsem našla tu restauraci!
Stojím už v hale s ostatními lidmi, abych se podívala na ten jejich koncert.Byla jsem opravdu velice zvědavá, jak to bude vypadat.Jsem jako vždycky ve svých barvách.V černým přiléhavým triku, černejch kapsáčích a ještě jsem si na hlavu nasadila kšilt, aby mě když tak nikdo nepoznal.Ale když tu tak stojím, sama uvažuju nad tím, že mě vlastně osobně nikdo neviděl, tak mě znát nebude…Stejně si jí nechám na hlavě.
Na jevišti se objevil nejdříve Mike, s ním i ostatní, nakonec i ta moje oběť jménem Chester Bennington.Vypadal drsně, až mě to osobně děsilo.Neřekla bych, že mě - jako vraha - vystraší nějakej rocker, kterej si hraje na drsňáka..Opřela jsem se o zeď, u které jsem stála.Byl odtud výborný výhled!
Sleduju při každém kroku Chestera.Teda ten chlap je teda pěkně živej!Obojek, co má na krku, se mu houpá ze strany na stranu.Až mě z toho mrazí za krkem.Ale není vůbec ošklivej, ale to už přece vím z těch fotek!Mike vyzval, abychom se přidali k němu a zpívali kousek, co zpívá Chester.Proč se k nim nepřidat?S úsměvem jsem zvedla ruku a začala s ní mávat do rytmu.
Je konec, docela mě to mrzí..Až teď mi dochází, že jsem tou svojí prácí ztratila tolik krásných věcí, jako jsou třeba tyhle koncerty.Ale je to práce, jako práce.
,,Ještě se potkáme na autogramiádě!"zavolal naposledy Chester.Blýsklo se mi v očích.,,Ještě tu autogramiádu přežiju.Bůh ví, kolik mi dají na trhu, za podpis mrtvého zpěváka Chestera Benningtona."zamyslela jsem se a začala se odebírat jako první na místo, kde by měla být autogramiáda.
Než jsem se ale postavila ke stolu, byla přede mnou docela velká fronta.Jenom jsem doufala, že stihnu utéct nahoru a pak si počkat na kamaráda Chestera, až bude vycházet a …Už bude konec!
Dostala jsem se jako první k Robovi, co seděl na jednom konci.Zapamatovala jsem si ty jména rychle!Až jsem se musela usmát.Zadíval se na mě, docela usměvavě, ale připadal mi utahaný.Bubnovat jako o život to asi o tu sílu člověka připraví.
,,Bubnoval jsi fakt dobře, tak se hlavně pořádně prospi, až to skončí, Robe."doporučila jsem mu.,,Díky moc."usmál se.Tohle asi nečekal.,,Kam se ti mám podepsat?"
,,Třeba na ruku."přistrčila jsem mu jí na stůl.Podepsal jí a já mu poděkovala.Posunula jsem se dál k Daveovi.
Měl na hlavě kšilt podobnej tomu mýmu.,,Hezká kšiltovka, podepiš mi prosím tu mojí."sundala jsem si jí.Položila jsem jí na stůl.,,Někde jsem takovou podobnou viděl."zavrtěl s úsměvem hlavou.Potom mi jí podepsal.To je ale veselá kopa!
Další byl Joe.,,Hezký vlasy."sledoval s úsměvem mojí hnědomodrou hřívu.,,Díky, moc, Joe."podala jsem mu taky kšilt, aby na něm nechal svůj podpis.Tak to bylo s Bradem.Poděkoval, že jsem přišla a podepsal se.
Konečně jsem se dostala k Mikeovi, který seděl hned vedle Chestera.,,Dobrej koncert, Mikeu."obdařila jsem ho úsměvem.On mě taky.,,Díky, moc.Podepíšu se ti."natáhl se pro kšilt.,,Proč bych tu jinak byla, viď?"podala jsem mu jí.
Postavila jsem se před Chestera.,,Ahoj, Chestere."pozdravila jsem ho, aby zvedl hlavu, protože něco čmáral na stůl.Pozvedl hlavu.Když mě spatřil, pečlivě si mě začal prohlížet.Usmál se.
Já se zastavila u jeho očí.Krásných hnědých očí, byly takové plné něčeho, co jsem nemohla vyčíst, ale byly roztomilé.Jeho usměv je roztáhl ještě víc.
,,Ahoj."pozdravil konečně po té pauze.Sklonila jsem oči - snad ne stydlivě! - ke kšiltu a podala mu jí.,,Pro koho se tam mám podepsat?"sledoval mě pořád.Odhodlaně jsem k němu zase zvedla oči.
Napadlo mě, jestli mu mám říct jméno.Ale proč ne?Stejně ho zabiju a nikdo nebude vědět, že jsem to byla já.,,Pro Terry."prozradila jsem mu jméno.Podepsal se i s věnováním na kšilt.Sledovala jsem jeho obojek.Připadal mi jako pes, který si něco hlídá.Svoje srdce?
,,Můžu si sáhnout, Chestere?"kývla jsem k jeho obojku.,,Ale proč ne?Jsi vlastně jediná, která se ho chce dotknout, Terry."natáhl se ke mně blíž.
Když řekl mé jméno, potěšilo mě to.Dokonce tak, že jsem se začervenala.To není možný!Taky jsem se k němu trochu přiklonila.Cítila jsem, jak hezky voní.Dotkla jsem se prsty toho obojku.Mít tak vodítko, odvedu si ho domů.Co to, sakra, kecám?!
Cítila jsem, jak se na mě dívá.Odtáhla jsem se pryč.,,Díky, moc.Doufám, že se ještě setkáme."dívala jsem se mu zpříma do očí.
,,Určitě se ještě setkáme, Terry.To ti přísahám."podal mi kšiltovku.Když jsem mu brala, cítila jsem jeho teplé prsty na ruce.Nasadila jsem si jí na hlavu.Mávla jsem na něj.Pak jsem se rychle odebrala k východu.
Jdu k autu.Jsem z toho celá nějaká divná.Zdálo se mi to nebo byla pravda, že se mnou flirtoval?Zavrtěla jsem hlavou, musela jsem to z hlavy strašně rychle dostat.Moc se to nepovedlo, ale teď musela přemýšlet nad tím, jak se ho zbavím, co nejrychleji…
Odemkla jsem si dveře od auta.Vytáhla jsem svůj oblíbený kufřík.Radši jsem se do něj podívala, jestli jsem vzala ten správný!To by byl průser, kdybych vzala jinej!
Hned po otevření kufříku se na mě usmívala moje oblíbená sniperka.Prudce jsem schovala zbraň.Zamkla auto a vydala se k mojí střelný věži…
Ležím na střeše.Teda musím říct, že je tady nahoře docela kosa.,,Ale Chester by mě zahřál."usmála jsem se.Ve stejnou chvíli jako by do mě uhodil blesk!,,Co to, sakra, kecám?Seš debil!"nadávám si.
Zadívala jsem se dolů na ulici, vypadá to, že každou chvíli bude konec.Konečně lezou postupně ven!Bedlivě jsem začala zaměřovat.Mike, Dave, Rob…Pokládám prst na spoušť…Joe…Brad…
A konečně Chester!Mířím mu přesně na srdce.Alespoň ho to nebude bolet.Zmáčkla jsem spoušť, jenomže ten blbec se sehl, protože měl rozvázanou tkaničku!Kulka se ale trefila do sloupu za něj a hned se všude kolem nich objevili bodygardi.,,SAKRA!"ulevila jsem si.Hned se skryla, aby mě tady nahoře nezahlédli.
,,Sakra, sakra, sakra…"komentuju to naštvaně, když si skládám zbraň do kufříku.,,Takže to budu muset udělat jinak.."vstala jsem a nejrychleji se vypařila ze střechy.
Došlo mi, že Sam asi nebude mít moc velkou radost, ale zabít ho můžu kdykoliv.Ale dala prachy, tak se přece dočká na vraždu svýho miláčka.
Sedím v parku na lavičce.Je asi nějak po jedenáctý.Stejně by mě nebavilo sedět doma a pozorovat televizi.Sledování hvězd je mnohem lepší.Pozoruju ty blikající hvězdy a představuju si, jak by tu někdo seděl se mnou.Někdo kdo by mě objal…
Až teď si moc uvědomuju, jak mi chybí láska.Před očima mi proběhl Chesterův úsměv.Je to divný, že na něj pořád myslím.Podle Samanthiných záznamů, to je romantik a má rád sex.Hm, docela dobrá kombinace.
Kolem mě profičel studený vítr, že jsem přerušila myšlenky a otřásla se.Tak když tu sedím v tričku, tak proč se divím?
,,Docela chladná noc…"vynořila se ze tmy postava muže.Když přešel blíž k lavičce, všimla jsem si, že je to Chester!Vypadal normálně a vesele!To je divný, vždyť jsem ho mohla zabít a on si z toho dělá prdel!
,,To docela jo."sledovala jsem ho nad sebou.Lampy nad lavičkou mu osvětlovaly vlasy a jeho tvář.Stál nade mnou jako bůh.Zkřížila jsem ruce, abych se už netřásla.Usmál se, pak si přisedl ke mně.
,,Slyšela jsem, co se ti stalo, Chestere.Je dobře, že tě nedostali."přetočila jsem hlavu nepřítomně pryč.,,Jsi hodná, že to říkáš.Ale tohle už se v mým životě stalo tolikrát, že už se s tím nějak smířím."slyšela jsem, jak se směje.Kdyby věděl, že jsem ho chtěla zabít já, asi by ho smích přešel.
,,Policajti už něco zjistili?"optala jsem se s potlačovaným smíchem.,,Ne, ještě nic nemají.Jenom tu kulku."podotkl.
Kdyby byl hluchej, začala bych se smát.Jasně, že nemůžou nic mít!Konečně jsem se na něj otočila.Celou dobu mě upřeně pozoroval, teď se usmál.Připadalo mi divný, že jsem se s ním setkala.
,,Ty jsi mě hledal, nebo jsi se jen tak procházel po parku?"zeptala jsem se upřímně.Pozoroval moje oči a nenápadně mě objal, ale ani se mě nedotkl.,,Dá se říct, že obojí."prozradil mi.,,Jo, takže oboje?To je pěkný."pousmála jsem se na něj.Ponořila jsem se očima do jeho oříškových očí.
Viděla jsem v nich mnoho, bolest i lásku.Najednou se zase jako naschvál ozval vítr.Znovu jsem se otřásla.Chester se probudil.Sundal si černou mikinu, co měl na sobě.,,Obleč si to, ať mi tu nezmrzneš, Terry."podal mi jí.Překvapilo mě, že si stále pamatoval moje jméno.
,,Ne díky, ještě tu zmrzneš ty, Chestere.To si nemůžu vzít."zavrtěla jsem hlavou.
,,Jestli si jí nevezmeš, tak -"
,,Ne, nevezmu si jí."zavrtěla jsem truchlivě hlavou.Chester se zasmál, až se mu obojek na krku rozklepal.,,Tak jí na tebe dostanu násilím!"vrhl se na mě a začal mě s mými protesty oblíkat do mikiny.
Prali jsme se jako malí děti.Konečně jí na mě dostal.Byla opravdu krásně teplá.Příjemně jsem zavřela oči.Najednou jsem ale ucítila, jak mě pohladil po tváři.Prudce jsem oči otevřela.
,,Chestere, co -?"
Chester odtáhl ruku a sklonil trochu oči do země.,,Moc se ti omlouvám, Terry…Já nechtěl, ale..Máš krásně teplé tváře…Promiň mi to vážně."
V tu chvíli mě napadlo jak ho dostanu!Blýsklo se mi nechutně v očích.Co to s ním nějakou tu dobu táhnout a pak ho jednoduše oddělat?Jsem génius!
Položila jsem mu ruku na jeho stehno.,,To je dobrý, Chestere.Odpouštím ti, neboj se.Jenom mě strašně zajímá, proč jsi mě hledal."
Zvedl oči.,,No, já myslel, že …bysme mohli..zajít na snídani, když se blíží ráno!"napadlo ho nejprve.Bylo poznat, že lže a že chtěl říct něco jinýho, ale nebudu ho mučit.,,Proč bysme nešli?Ráda s tebou půjdu, Chazzy."postavila jsem se z lavičky.
,,Hlad mám docela velkej."pohladila jsem si břicho.Usmál se a taky se postavil.,,Znám tu jednu dobrou restauraci, dovedu tě tam."chytl mě pomalu za ruku.Cítila jsem, jak se moje dlaň schovala do jeho.Sklonila jsem oči k zemi, bylo to příjemný.
Sedím s Chesterem v tý restauraci a dáváme si docela dobrou snídani.Probírám s ním všechno možný, věci živé i neživé.Je to strašně hodnej kluk, strašně citlivej, ale na druhé straně mi připomíná drsnýho rockera.Jako anděl a ďábel v jednom těle.Občas mi z toho naskočí husí kůže, když si ho tak představuju.
Ptala jsem se ho na minulost, i když jsem všechno o něm věděla od Sam.Ale překvapilo mě, že se o ní ani jednou nezmínil.
,,Ty nemáš ženu, Chestere?Připadáš mi, jako chlap, kterej by se dokázal postarat o rodinu."napila jsem se krásně teplýho kakaa.Najednou jeho oči, změnily city.Teď mi připadal jako ten ďábel.
,,Mám, ale Sam je teď někde pryč.Je to strašně hodná manželka, ale občas si docela nerozumíme.Já mám jeden názor a ona zase jinej.Ale mám jí rád…"doplnil, ale mě připadalo, že nemluví pravdu.Ale hlavou mi proletěla jiná otázka:,,Když jí miluješ, tak jak to, že flirtuješ se mnou?"Tuhle otázku jsem si ale nechala pro sebe.Radši jsem se zase napila.
,,A co mi řekneš o sobě, Terry?Na koncertě jsi mě připadala jako normální člověk.Chovala jsi se k nám všem i ke klukům, jako člověk k člověku a ne jako fanoušek ke svojí hvězdě.Bylo to hezký vidět, že nás i nějaký lidi viděj, jak sami sebe."vysvětlil mi, když se napil ze svýho hrníčku, který obsahoval černý kafe.
Zarazilo mě, že se ptal i na mě.,,No, nejsem totiž odsud, přijela jsem sem asi tak před pár měsíci…"lhala jsem..,,Chtěla jsem si koupit nějaký cd a ten prodavač mi doporučil Linkin Park, tak jsem si to koupila a hele, byl k tomu i lístek na ten váš včerejší koncert.Tak jsem tam šla.Osobně by mě nikdy nenapadlo, že pak budu s tebou sedět tady, Chestere."usmívala jsem se na něj a zkoušela tím vybrousit z toho, abych mu nemusela odpovídat na otázky z mojí minulosti.
Příjemně se usmál.,,Mně osobně by taky nenapadlo, že se s tebou setkám, Terry a že se potom takhle sblížíme."Pozorovala jsem jeho pohled, který bloudil po mém těle.
,,Máš tu i rodinu?"Tušila jsem, že se musí jednou zeptat.Vracela se mi minulost a taky proč se ze mě stal nájemný vrah..
,,Byla jsem jedináček, Chestere.Pamatuju si, jak jsem se jednou vracela ze školy, to mi bylo patnáct.Těšila jsem se domů, jako vždycky.Jen co jsem tam ale došla, spatřila jsem před domem divné auto.Neznala jsem ho..Stejně jsem vešla dovnitř.
Rodiče jsem tam našla oba mrtvé, kolem mě ještě proběhli jejich vrazi.Ani jsem je nevnímala.Jenom jsem sledovala těla rodičů, z kterých stále tekla krev.Od té doby jsem byla jen s tetou v domě, pak jsem se přestěhovala sem, abych na všechno zapomněla."dořekla jsem mu celý příběh, i když ten konec jsem si vymyslela.
Rodiče jsem mrtvé našla, ale slíbila jsem si, že se pomstím.Začala jsem se scházet s lidma různýho druhu, jenom abych našla vrahy svých rodičů.Později jsem je konečně našla.Připadala jsem si jako nájemný vrah, kterýho si najali rodiče, i když už byli mrtvý.Zabila jsem je..U hrobu svých rodičů, jsem si ale strašně moc uvědomila, proč umřeli..Byli to taky nájemní vrazi, jako jsem teď já.Jenom na moje rodiče si někdo vrahy najal a zabil je dřív než oni je…Měla jsem vraždy v krvi..
,,Terry?Slyšíš mě?"položil svojí ruku na mojí Chester.Zvedla jsem na něj oči.,,Promiň, Chestere, ale byla jsem někde jinde, co jsi říkal?"
,,Měla jsi smutný život.Je mi to líto.Ale teď už je to lepší, viď?"pozoroval mě soucitně.Přikývla jsem a pozorovala jeho tvář.Porozuměl mi a vyslechl mě.Ani mi nevadilo, že mě držel za ruku.Cítila jsem se u něj bezpečně.Strašně bezpečně..
,,Je to lepší, Chazzy.Jako nikdy předtím."usmála jsem se.Propletl si se mnou prsty.Ale ruku nepouštěl.
,,Budu tu pro tebe vždycky, Terry.Když budeš chtít pomoci, jenom mi řekni, budu tu jen a jen pro tebe."nemrkal.
Netušila jsem, že až takovej hodnej.Tohle co mi nabídl on mi nikdy nikdo nenabídl.Připadala jsem si jako úplně jinej člověk.Za celou dobu, co jsem vrah, jsem nepoznala takovýho hodnýho kluka…
Chester mě veze svým autem domů.Teda kde si myslí, že bydlím.Nemůžu mu opravdu říct, kde bydlím.Sedím na zadní sedačce, slunce mi svítí do poměrně unavené tváře.Pořád jsem v té jeho zahřáté mikině a je mi skvěle.
Chester mě sleduje zpětným zrcátkem, cítím to a nemusím se na něj ani dívat.
,,Už vidím, jak si zalezeš domů a lehneš si do postele a nikdo tě nebude moci celej den vzbudit, Terry."směje se mi.,,Hahaha, Chestere!"ušklíbnu se, ale beru to jako srandu.Je vidět, že on taky, protože se směje vesele dál.
Konečně zastavil před takovým pěti patrovým cihlovým domem.Vystoupil jako první a než jsem si stačila otevřít sama, otevřel on mně.,,Děkuju, pane."vystoupila jsem s úsměvem.
Otočila jsem se k němu.,,Moc děkuju za krásný ráno, Chazzy.Jsi moc hodnej a díky za mikinu.Krásně mě zahřála.Ale teď ti jí vrátím."natahovala jsem ruce, abych jí sundala.
Chester mě ale pomalu chytil za ruce a stáhl je něžně dolů.,,Nech si jí, Terry.Ať tě zahřívá..Chtěl bych tě pořádně představit klukům, budeš mít dneska čas tak v šest?"držel mě stále za ruce.
Zamyslela jsem se.Ale proč ne?,,Dobře, tak v šest, kam mám přijet?"přikývla jsem na jeho nápad.,,Já pro tebe přijedu."mrkl na mě.Ajaj!To bych nestihla!,,Ale, Chazzy, to je dobrý, já tam dojedu sama!Jsi moc hodnej!"bránila jsem se tomu.
,,V šest jsem tady, tak na mě čekej a neodmlouvej, Terry.Měj se."naklonil se ke mně.Chtěl mě políbit na čelo.Budu si s ním hrát!Odtáhla jsem se od něj trochu dál.,,Chestere, počkej..Uvidíme se v šest."sklonila jsem hlavu k zemi.Ale zorným polem jsem spatřila, jak se usmívá.
Objal mě.,,Jsem tu přesně v šest, jestli budeš spát, tak na ten budíček nezapomeneš, Terry.Ahoj!"zašeptal mi do ucha.Nasedl do auta a odjel.Ještě jsem na něj mávla.Pak jsem počkala, než odjede.Vydala jsem se domů.
Seděla jsem na gauči.Pořád jsem přemýšlela o té vraždě, jak ho dostanu.Když jsem byla s ním, úplně jsem zapomněla na to, že ho mám zabít, ale teď zase se to vracelo.Samantha mi dala úkol, tak ho musím splnit.
Kamarádi se z nás stali, teď se ještě seznámím s Linkinama a pak se Chestera zbavím.Ale jak?Nechám ho sníst nějakej jed, nebo to bude nějaká nehoda?
Moje myšlenky ale přerušil mobil, co vyzváněl na stole.Vzala jsem to, ani jsem nějak nesledovala to číslo.,,Halo?"
,,Zdravím tě, Black Shadow.Viděla jsem zprávy, docela mě zmátlo, že jsi se netrefila."ozvala se Samantha.,,Zkus se trefit do kluka, kterej uhne, aby si zavázal tkaničku, Samantho.Taky by jsi se určitě netrefila."schladila jsem jí hned na to já.
,,Dobře, máš už nějakej novej plán, jak dostaneš Chestera?"optala se Samantha zvědavě.,,Uvidíš, Sam, uvidíš.Neboj se, já ho dostanu.."zavěsila jsem jí ihned.Skočila jsem na gauč.Pořádně se natáhla, abych se konečně prospala a zapomněla na ten dnešní den.A pročistím si hlavu…
Probudila jsem se.Bylo mi pořád takové krásné teplo.Sklonila jsem oči na Chesterovu mikinu.Usmála jsem se.,,Že se nedivím."zachumlala jsem se ještě víc do mikiny.Můj pohled se ale střetl s hodinami, které ukazovaly za pět šest!Vyskočila jsem.Ani jsem se nepřevlíkla a hnala se ven, rovnou před moje jisté bydliště, kde by na mě měl čekat Chester.
,,Sakra, když já jsem taková kráva!"dívala jsem se každou chvíli na hodinky, jestli to stihnu.Doběhla jsem tam na poslední chvíli z dálky už jsem viděla, jak se k mému takzvanému domu žene Chester ve svém autě.
,,Ahoj, Chestere!"zastavila jsem se u něj, celá udýchaná.Sklopil okýnko.,,Vypadáš nějak udýchaně, Terry.Kde jsi byla?"mrkl na mě.
,,Ale musela jsem si zajít něco koupit a myslela jsem si, že to k tobě nestihnu, Chazzy.Tak pojedeme?"opřela jsem se o dveře.Chester potěšeně přikývl a otevřel mi dveře.Přímo vedle sebe.Posadila jsem se.
Natáhl se přese mě a zabouchl dveře.,,To je expres."zavrtěla jsem nevěřícně hlavou.Chester se usmál.Nenápadně se dotkl mojí nohy.Dělala jsem, že jsem si toho nevšimla.
,,Kluci už se na tebe moc těší."zasedl zase pořádně na svoje místo za volantem Chester.,,Dobře, já se na ně taky těším, jsem zvědavá jaký jsou to lidi."zkřížila jsem ruce a zadívala se do dáli, kde pomalu zapadalo slunce.Chester nastartoval.
,,Jsou to hodný lidi, jako já, Terry.Budou se ti líbit, to ti můžu odpřísáhnout."položil si ruku na srdce, ještě než se opravdu rozjel pryč.
,,Když si dáváš ruku na srdce, asi to myslíš vážně, co?"ušklíbla jsem se na něj provokativně.Jenom se mu blýsklo v očích:,,Jen počkej, tohle si s tebou vyřídím později, Terry a nezapomenu na to, neboj se."otočil svůj vražedný ale taky velice tajemný pohled na cestu.Překvapilo mě to.Netušila jsem, co tím myslí, ale když mi někdo něco naznačí, začnu provokovat a vyptávat se.
,,Co jsi tím myslel?"přetočila jsem se tělem k němu.,,Nebuď zvědavá."sledoval se zúženýma očima cestu před sebou, ale velice se u toho usmíval, až mě to zamrazilo.
,,Jsem zvědavá, tak mi to konečně řekni!"vrazila jsem mu pěstí do stehna.Ani to s ním nehlo, jen se ještě víc usmál.,,Uvidíš, uvidíš, Terry."opakoval si stále pro sebe.
,,Dobře, jak myslíš."zkřížila jsem zase ruce a sledovala taky tiše cestu před sebou.Chester projížděl celým městem.Viděla jsem ulice, které jsem tu v L.A. ani neviděla.No, jsem tu sice dlouho, ale ne tak dlouho abych se, kdybych chtěla zahnat nudu, rozhlížela po celém městě.Vždycky jsem měla hodně práce.
,,Rozhlížíš se tu nějak zvědavě, Terry.Tys tu nikdy nebyla?"přibrzdil trochu.Dívala jsem se na ulici plnou lidí.Pokrčila jsem neurčitě rameny:,,Víš, nikdy jsem neměla čas, abych se tu pořádně rozhlédla, Chestere.Musela jsem docela dost makat, abych si vydělala i na nájem, víš."lhala jsem mu, ale přitom se mu nedívala vůbec do očí.Sama jsem se usmívala do okna, jak jsem pěkně ukecaná.
Chester mi položil ruku na stehno.Tiše mě pohladil.Otočila jsem na něj hlavu.Nohu jsem mu vyškubla..,,Neříkal jsi, že máš manželku?"zeptala jsem se posmutněle a sklonila hlavu k zemi.Nic neřekl, jen se otočil na cestu a jel dál.Vypadalo to, že jsem to říkat asi neměla…
Zbytek cesty nikdo z nás nepromluvil.Konečně zastavil, na nějaké - pro mě - neznámé ulici.Byla to hezká ulice.Vystoupila jsem.Chester taky.Pozorovala jsem jeho tvář.Jenom se díval do země.Bylo mi docela líto, co jsem řekla, nechtěla jsem ho umlčet.
,,Chazzy…"zastavila jsem ho ještě.Podíval se na mě, jeho výraz nešel ani vyčíst.,,Omlouvám se, že jsem o Sam -"
Chester mi položil prst na ústa.Zavrtěl s úsměvem hlavou.,,To je dobrý, promiň, že jsem byl celou cestu ticho, ale musel jsem o něčem přemýšlet."Usmíval se tak nádherně, že jsem čekala, kdyby se skolím na zem.Z úst jsem se mu podívala do očí.Byly nádherné, jako když jsem ho viděla poprvé.Strašně moc jsem ho chtěla políbit…Taky se nakláněl.Pomalu mi sundal prst z úst a přikláněl se ještě víc.Už jsem zavírala oči…
,,Ale, Chazzy, copak?Koho nám to vedeš?"přiletěl k nám jako velká voda Mike.Odlepili jsme se od sebe.Mike se na mě hned zadíval.,,Ha!Ty budeš ta holka, jak byla na koncertě, viď?"podával mi hned ruku.Usmíval se.
Podala jsem mu jí taky.,,Tohle je Terry, Mikeu."představil mě Chester.,,Včera jsem se ní seznámil.Je to strašně hodná holka a myslel jsem, že bych jí mohl představit pořádně i vás."
Mike se usmál ještě víc, ale v očích měl spíš plamínky.,,Proč ne?Jen dál, Terry!"popostrčil mě před sebe.Sám s Chesterem šel vzadu.
Kráčela jsem po schodech.Přemýšlela jsem o tom polibku.Kdyby Mike nepřišel, políbili by jsme se.Já jsem chtěla, aby mě políbil, ale proč?Zamilovala jsem se do něj?To jsem chtěla, abych ho rychle zabila, ale…tohle nebylo hraný, opravdu jsem se do něj zamilovala!SAKRA!
Zastavila jsem se u prvních dveří nahoře.Mike je otevřel a vešel do nich jako první.
,,Jen se nestyď, Terry.Pojď, kluci tě vážně rádi poznaj."chytl mě za ramena Chester a vešel se mnou dovnitř.
Kluci seděli všude možně.Dave si hrál se svojí kytarou, Brad se svojí.Rob bubnoval a Joe si hrál se svým pultem.Všichni se na mě podívali, připadalo mi, že docela divně.
,,Ahoj, kluci."pozdravila jsem je já.,,Nebyla jsi náhodou na našem koncertě?"poškrábal se na hlavě Brad.,,Byla, Brade.Tohle je Terry."představil mě zase Chester a pustil konečně moje ramena.
,,Chester se s ní včera seznámil a dneska jí přivezl, aby se na nás podívala a seznámila se s námi."zopakoval, co říkal Chester, Mike.Připadalo mi, ale že to říká otráveně.Jako by si pod tím něco představoval.
,,Moc mě těší.Věděl jsem, že si tě pamatuju."naklonil se přes svoje bicí Rob a podal mi upřímně ruku.Ten jediný mi připadal normální než všichni ostatní.,,Taky nás všechny těší."promluvil za zbytek Joe.Zatím co se díval podivně na Mikea.
,,Nepředvedeme něco Terry?"hrabal hned pro svojí kytaru Chester.Ani jsem nevěděla, že na kytaru taky hraje!Tiše jsem se usmála.,,Já jsem pro, proč ne?"rozhlédl se po ostatní klucích taky Rob.
,,Jsem taky pro."zakecal to ticho rychle Dave.
,,Posaď se."ukázal na jednu židli Brad.Posadila jsem se tam.Začali hrát a zpívat.Zase nějakou písničku, kterou jsem neslyšela.Ale stačila chvilka a Chesterova slova mi vlezla do hlavy.Sledovala jsem, jak hraje.Měl tolik energie, až mě to překvapovalo.
Díval se na mě.Sledovala jsem jeho pohybující se rty a za chvilku jsem to uměla taky.Usmál se, když naposledy zahrál.Písnička skončila.Zatleskala jsem.
,,Hrajete vážně dobře, ať už je to na koncertě nebo ve studiu.Vážně jste skvělí."usmála jsem se.Chester s Robem se po sobě usměvavě podívali.Zadívala jsem se na ostatní Linkiny.
Stihla jsem na poslední chvíli pohled Mikea a ostatních, kteří se po sobě strašně divně podívali.Když jsem se ale po nich dívala, otočili se na mě s velice hraným úsměvem.Všichni stejně přikývli.
,,Díky, jsi moc hodná, Terry."přisedl si ke mně Rob.Usmála jsem se na Chestera, který mě velice zajímavě pozoroval.Tak svádivě.Mrkla jsem po něm.Všiml si toho a vystrčil svoje bílé zuby.
,,Co nám o sobě řekneš, Terry?Odkud jsi?"zkřížil ruce Dave, položil si na kolena svojí baskytaru.,,No, co bys chtěl vědět, Dave."hodila jsem po něm úsměvem.,,Ale bydlela jsem v Evropě, pak jsem se přestěhovala sem, abych měla klid od všeho, co se stalo v Evropě.Vidím, že se tady poznávám s velice hodnými lidmi, jako jste vy všichni, kluci."sledovala jsem se každého.
Mike, Joe, Dave a Brad se po mě dívali strašně nedůvěřivě.Cítila jsem to z nich, nejen z jejich pohledů, ale taky z jejich očí.Já jako nájemný vrah jsem toho dokázala z očí vyčíst hodně.Kolikrát už si mysleli moje oběti, že jsem chudák!Co já dokážu se svýma očima, to nikdo neumí!Nikdy neumí používat svoje oči jako nástroj, jak někoho nalákat do pasti.To já umím velice dobře, jako nikdo jiný..
V hlavě jsem se usmívala, když jsem viděla, co si oni myslí, že nevím.
,,A před čím jsi chtěla utéct?"zeptal se s velice prapodivným tónem Joe.,,Kvůli svojí minulosti…"sklonila jsem oči k zemi.Svůj hraný smutek!
,,Kluci, Terry má pravdu, včera jsem s ní o tom mluvil a moc dobře se jí o tom nemluví.Nechcete, že bysme Terry zahráli ještě nějakou písničku?"stál mezitím za mnou Chester.Hřejivě mi položil ruce na ramena.
Vděčně jsem se po něm podívala.
,,Jsem pro!"přisedl si hned za svoje bicí Rob.Chester si sedl na židli přesně naproti mně.Odpočítal klukům, kdy mají začít zpívat a pak konečně začal zpívat.Pozorovala jsem jeho rty, které se krásně pohybovaly sem a tam.Zpíval procítěně a celou dobu se na mě díval.Posílal mi tu píseň…
Je deset večer.,,Ale už budu muset jít, kluci.Děkuju, že jsem vás mohla poznat.Opravdu mě to moc těšilo, doufám, že jsem vás neviděla naposledy."poděkovala jsem jim.
,,My doufáme, že jsme tě taky neviděli naposledy, Terry."odpověděl za ostatní Rob, ale vypadalo to, že by mi odpověděli něco jinýho, ale usmívali se.Kdybych nebyla taková jaká jsem, nepoznala bych, co si opravdu myslí.
Chester hned vyskočil:,,Doprovodím tě, Terry!"Zastavila jsem se ve dveřích.Počkala jsem, dokud ke mně nepřišel.Mávla jsem na ostatní Linkiny.Ti taky.Ale nejvíc z nich Rob.
Chester mě nechal projít před sebou dveřmi.Pak šel za mnou.
,,Jste vážně moc dobří, Chestere.Dotáhnete to vážně daleko, to já vím."zadívala jsem se na něj, když jsme kráčeli dolů po schodech.,,Díky, Terry.Jsi hodná.Bude vadit, když tě hodím domů?Mám strach tě pustit domů samotnou.Obzvlášť když se tu ještě nevyznáš."oznámil mi.
,,Ty máš o mě strach?Takovej drsnej rocker?"mrkla jsem po něm zase.Vyšli jsme konečně ven do té tmy.Trochu jsem se otřásla.Měsíc nás ale hned uvítal venku, krásný úplněk.
,,I rockeři mají srdce, Terry a já mám jedno velký."otevřel mi zase dveře vzadu.
Posadila jsem se tam.Zabouchl je a zase se posadil za volant.Pomalu nastartoval.Mezitím se na mě díval do zpětného zrcátka.
Fascinovaly mě ty jeho krásný hnědý oči.Usmála jsem se, ale hned se vyhla tomu pohledu.Já jsem se styděla!Jel tiše a pomalu.Lampy mi ukazovaly, že jsme stále ve městě.Nedokázala jsem zvednout oči, protože jsem věděla, že tam na mě bude čekat Chesterův pohled.
Opravdu jsem se zamilovala?Co jiného by znamenal ten polibek, který jsem si od něj málem nechala předtím dát?
,,Terry, zdá se mi to, nebo se červenáš?"promluvil konečně.Z jeho hlasu šlo poznat, jak se mi posmívá.Jenom jsem zkřížila ruce.,,Seš pěknej provokatér, Chestere, abys to věděl!"vyplázla jsem na něj jazyk, když jsem zvedla hlavu.
Pečlivě si mě prohlížel.Přetočila jsem pohled napravo a zjistila jsem, že už nejsme ve městě!Kolem se rozpínal nějaký les!
,,Chestere?Kam jsi to jel?Neztratil jsi se snad?"zašklebila jsem se provokativně.Chester se ale nedíval do zrcátka, jen zajel k lesu a zastavil.Nalevo svítil úplněk a byl nádherně vidět.
,,To je krása, Chestere…"vydechla jsem a vystoupila.Projela mnou husí kůže.Ale ten výhled byl nádhernej.Žádný světlo z lamp jen ten měsíc.Noc hodná k pomilování…
Uslyšela jsem, jak Chester zabouchl svoje dveře, i když to nebylo tiše.
,,Je to nádhera, viď?Chtěl jsem ti to ukázat, Terry.Myslel jsem si, že by se ti to líbilo."stál za mnou.Pozorovala jsem s velkým úsměvem měsíc.
,,Je to vážně krásný, Chazzy…"otočila jsem se k němu pomalu.Měsíc mu osvětloval jeho krásný obličej, nejvíc se mu na tváři třpytil piercing.Tvářil se roztomile.Zase jsem se otřásla.
Všiml si toho.
Udělal ke mně krok.Jeho ruce se mi omotaly kolem boků.Přitáhl si mě k sobě.Obličeje jsme od sebe měli asi deset centimetrů.Zblízka se mi díval do očí.Pohladil mě po tváři.
Jeho dlaň vyzařovala teplo.S velkým úsměvem jsem přizavřela oči.
Jeho ruka sjela na můj krk.Pak se ale zase vrátila na tvář.Přitáhl jí k sobě.Konečně jsem otevřela oči.Usmál se a políbil mě.Jeho teplé rty mě zahřály.Pomalu a strašně něžně se do mě vpíjel.On se vpíjel do mě a já zase do jeho rtů.
Byl strašně něžnej!Jeho ruka pořád svírala mojí studenou tvář.Strašně jsem si přála, aby mě zahříval celým svým tělem.
Přestali jsme.Zblízka jsme se na sebe podívali.,,Miluju tě…"uniklo mi z úst.Nevěděla jsem, kde se to ve mně vzalo, ale věděla jsem, že moje srdce si přálo, abych to řekla.Chester se ještě krásněji usmál:,,To jsem se ti snažil říct celý den, ale neměl jsem odvahu, Terry."
Pohladil mě svými rty po tváři.Zase jsem se zimou otřásla.
,,Celá se chvěješ, Terry.Pojď do auta…"vzal mojí ruku do svojí.Vtáhl mě do auta.Posadil mě na zadní sedačku.Sám si tam přisedl ke mně.Zavřel dveře.
,,Slíbil jsem, že ti něco vrátím za to odpoledne, Terry."přisedl si ke mně blíž.Myslela jsem si, že na to zapomene!,,To jsem zvědavá, Chazzy."posunula jsem se k němu taky.
Zase jsme se začali líbat.Strašně se mi líbilo, jak krásně mě líbá.Položil mě pomalu na sedačku.Trochu jsem roztáhla nohy a Chazzy se na mě položil.Zahrnoval můj krk a celou mojí tvář do svých polibků.
Vracela jsem mu to.,,Terry, jsi tak krásná.Moc tě miluju…"šeptal mi do ucha.Přitáhla jsem si jeho ucho k ústům.,,Chazzy, já myslela, že už nikdy nenajdu tvojí lásku…"
Jeho ruce se začaly sápat po mém oblečení.Já zase po jeho.Než jsem stačila zareagovat nebo on, byli jsme oba nahý.Moje oči zajiskřily, když uviděly jeho tělo.On se na mě zezhora díval stejně.
Mapoval si svými polibky moje tělo a já se vznášela.Vzrušoval moje tělo.Něžně do mě vnikl.Trochu to zabolelo, ale pak se to změnilo v nádherný a nepopsatelný pocit.Přitom mě zase začal líbat.Jazykem mi vnikl do pusy.Všechno dělal, tak pomalu až jsem za chvilku bylo hotová..
Konečně jsme skončili.Chazzy si lehl vedle mě.Byla jsem unavená, utahaná jako kotě.Jenom jsem se přitulila k Chazzymu.Hladil mě po vlasech.
,,Jen si odpočiň, Terry.Jsem rád, že tě mám..Děkuju ti."cítila jsem jeho ruku na boku.Přitulila jsem se k němu ještě víc.,,Miluju tě, Chazzy, ani si nedokážeš představit jak."zašeptala jsem mu do úst, když jsem na něj zvedla utahaně hlavu.
Znovu mě políbil.Donutil mě tím, abych si znovu lehla.Odtáhl se ode mě a usmíval se.,,Lásko, já tebe taky..Odpočiň si."přejel mi prstem po tváři.Příjemně jsem zavřela oči.Neuběhla asi minutka a usnula jsem přitulená těsně k Chazzymu…
Něco začalo v místnosti krásně vonět.Přetočila jsem na druhý bok a vnímala tu krásnou vůni, jako nějaký koláče.Otevřela jsem oči.Ležela jsem přikrytá v bílé posteli.Nepoznávala jsem to tady.Ani mi to nepřipadalo jako to auto..
Vůně si linula dále chodbou.Ale napadlo mě jediné jméno, kde jsem se tu asi vzala.Posadila jsem se na postel.Prohrábla jsem si se skloněnou hlavou vlasy.V hlavě jsem měla stále jen Chestera.Miluju ho, opravdu ho strašně moc miluju…
Na zemi se válela Chesterova černá košile.Nasadila jsem se spodní prádlo a pak si oblékla jen jeho košili.,,Určitě neví, že jsem už vzhůru."postavila jsem se.Balkón po mé pravé straně byl otevřený.
Vešla jsem na něj.Slunce mi začalo zahřívat celé tělo.Tiše jsem se protáhla.Pořád jsem měla v hlavě jen Chesterova slova, jak mi říkal, že mě miluje.
,,Netušil jsem, že se probudíš tak brzo, lásko."přikradl se ke mně.Objal mě kolem boků.Spustila jsem ruce a chytla jeho dlaně.Fascinovaly mě ty jeho plamenné ruce.Položil mi hlavu na rameno a políbil mě na tvář.
,,Nemyslela jsem, že se kdy zamiluju, Chazzy a už vůbec mě nenapadlo, že do tebe."hladila jsem jeho prsty.,,Jsi tak roztomilá, když se červenáš, Terry."usmíval se mi do ucha.Měl pravdu, byla jsem kvůli němu celá červená.
Otočil mě k sobě.Při tom krásném sluníčku mě krásně políbil.Chytla jsem ho pomalu za tvář.Překvapovalo mě, že má stále tak teplé tváře.Zajel rukou pod košili, když mi přejížděl po zádech.
Vnikl mi jazykem do pusy.Dotkl se mého jazyku.Vzrušeně jsem se otřásla.V obýváku začal zvonit telefon.Oba jsme sebou cukli a odstoupili od sebe.
,,Necháme to, je mi jedno, kdo volá.Chci jen tebe."přitulil se hned zpátky.Usmála jsem se.Zvedla jsem k němu hlavu.,,Chci taky mít jen tebe, Chazzy."dívala jsem se mu do očí.
Hladil mě po tváři, jeho ruka zajela až ke krku.Zase se nakláněl, aby ochutnal moje rty.V tom už se ozval záznamník:,,Dobrý den.Jestli chcete mluvit s Chesterem Benningtonem máte smůlu!Zrovna tady nejsem!Nechte mi vzkaz!"
,,Jsi roztomilej!"dotkla jsem se jeho hrudníku.Krásně se usmál, hřejivě, jak jsem to vážně u nikoho nikdy neviděla.
,,Ahoj, Chestere!Copak ty ani nechceš mluvit se svojí manželkou?Jestli tam jsi, tak mi to zvedni!Musím s tebou mluvit!"slyšela jsem hlas Samanthy.Já bych na ní zapomněla, když jsem jí slyšela, vzpomněla jsem si..
,,Terry, lásko, počkej minutku, jenom jí řeknu ahoj."dotkl se mé tváře.Jenom jsem ho pustila a zadívala se do země.Vběhl do obýváku, kde začal mluvit se Samanthou.
Bylo mi líto, když jsem věděla, že je tu pořád Samantha.V hlavě jsem si zase vzpomněla na svůj úkol, který jsem dostala.Tu vraždu.Vraždu Chazze..Nedokážu to, vážně ne.Miluju ho.Nikdy jsem si neuvědomovala, ale potřebovala jsem lásku, někoho pro koho budu někdo.Jako pro Chazze a ne jako stín…
,,Nemůžu…"opřela jsem se lokty o zábradlí.Zadívala jsem se do dálky na moře, ve kterém se třpytilo slunce.,,Nemůžu zabít svojí jedinou lásku…"
Moje myšlenky ale přeruší Chester, který se konečně vrátil ke mně.,,Mrzí mě, že jsem tě tu musel nechat."objímal mě zase kolem boků.
,,Co ti chtěla?"podívala jsem se po něm trochu smutně.Třeba pořád Sam miluje.Díval se na mě, jako by zkoušel vyčíst z mojí tváře, co mi je.,,Miluju tebe..Jenom mi chtěla říct, že se jí ten pobyt prodloužil a až se vrátí, všechno jí o tobě řeknu, Terry."slíbil mi.Pečlivě chytl mojí hlavu do dlaní.
Jednou mě políbil.,,Věřím ti, ty můj romantiku.Jak cítím, tak jsi něco vařil, viď?"mrkla jsem po něm.,,Máš hlad?"usmál se natěšeně.,,Jo, ale přemýšlím, jestli na tebe nebo na tu snídani…"dotkla jsem se zase jeho odkrytého hrudníku.
Sledovala jsem Chazzyho reakci a vypadalo to, že by byl spíš pro to první.Pustila jsem ho a chytla ho za ruku.,,Jsem zvědavá na tvojí snídani.."táhla jsem ho do kuchyně.
,,Počkej!"zastavil mě.Zarazila jsem se.CO se mu stalo?Přistoupil k mým zádům a vyhnul košili nahoru.,,Ty máš tetování?Ani jsem si včera nevšiml, Terry."přejel po mém tetování prsty.
,,Co znamenají ty dvě písmena…BS?"pustil košili a přešel přede mě.Black Shadow, pamatovala jsem si, kdy jsem si ho nechala vytetovat.Když jsem začínala, moje první oběť mi ho udělala…
,,Jenom moje taková přezdívka z dětství, Chazzy.Je to už dávno."políbila jsem ho, aby se dál neptal.,,Myslím si, že teď už o tobě vím hodně, Terry."chytl mě znovu za ruku a vedl dále do kuchyně.,,A tak málo, Chazzy…"zašeptala jsem si pro sebe.
V kuchyni jsme ale oba strnuli!U stolu tam už seděli ostatní členové Linkin park!,,Dobré ráno, Chestere a Terry!"vyjekl skoro překvapeně Dave, který mě pozoroval.,,Nečekali jsme, že tu budeš mít návštěvu."napil se připraveného čaje Mike a probodával mě pohledem.
,,Ahoj, Terry."pomrkával po mě Rob.Chester si stoupl přede mě.,,Robe, čum si někam jinam!"napomenul ho.Pak se otočil ke mně.
,,Běž se, prosím tě, obléct a pak přijď sem za námi, ano?"usmíval se na mě.,,Nechceš mi pomoct?"dotkla jsem se jeho rtů, ale pak se i bez jeho odpovědi vydala do ložnice.
Oblékala jsem se.Pořád jsem nemohla uvěřit tomu, že jsem se do Chazzyho zamilovala.Strašně moc se mi líbilo, jak se dokázal o mě postarat a jak mě miluje a jak nádherně mi to dává najevo.
,,Nedokážu se ho zbavit.Jeho ne…"
Vážně to nedokážu, Chazzy je moje láska a já se ho nedokážu zbavit.Když volala Sam, chtěla se určitě přesvědčit, že Chester pořád žije.Zúžila jsem oči, když jsem se sledovala v zrcadle.Pomalu jsem se otočila, abych viděla na záda na svoje tetování..Byl to znak, že jsem vrah..Teď už ale nechci být, peníze už mi jsou jedno, teď mi jde jenom o Chazzyho.
,,Vrátím prachy Sam, ať si najde někoho jiného, kdo -"než jsem to stačila do říct, prudce jsem se otočila, protože jsem spatřila v zrcadle stín někoho, kdo stál u dveří.
Stín se mihl a zmizel.Zúžila jsem oči ještě víc.Někdo tam opravdu stál.
Navlékla jsem na sebe košili.Projela jsem si rukou ve vlasech, ale už jsem byla radši zticha, někdo mě slyšel, ale myslím si, že z toho, co slyšel, nic nevyvodí.
Vrátila jsem se do kuchyně, kde Linkini o něčem horlivě debatovali.Viděla jsem, ale jak se Rob červená, jako nikdy.
,,Myslím si dobře, že mluvíte o mně?"zastavila jsem se a posadila se mezi Chazze a Mikea, který po mě nenápadně házel divné pohledy.Chazzy se po mě usměvavě podíval.Vypadalo to, že přemýšlí, co má říct, jestli ano nebo ne i když bylo hned na první pohled vidět, že ano.
,,No, ne!"mrkl na mě.
,,Kecá, Terry!Kecá, ukecánek Bennington!"začal na něj bonzovat Rob.Chester po něm střelil pohledem a oba se rozhádali jako malí kluci.Otočila jsem se ke zbytku Linkinů, kteří je taky s vrtěním hlavy pozorovali.
,,Hádají se takhle pořád, Mikeu?"probodla jsem ho pohledem, ale tak málo, aby si toho nevšiml.,,Obvykle se ti dva vůbec nehádaj, je to nějaký divný."zúžil oči Joe, když chvilku sledoval mě a chvilku ty dva.
,,Kluci, nechte už toho!"okřikl je svým hlasem Dave.Oba ztichli, konečně.Chazzy se ke mně otočil.Zadíval se mi do očí.Jeho hnědá očka mi připadala jako očka, nějakého chyceného zvířete, které prosilo, abych mu neubližovala a já byla ten lovec..Zase jsem schovala své emoce za úsměv.
Chazzyho ruka se dotkla mého stehna, naklonil se ke mně a zašeptal mi do ucha:,,Miluju tě."Sklonila jsem stydlivě oči k čaji, kde se na hladině odrážel můj obličej.Obličej vraha, který měl vykonat svůj úkol.
Chazzy mě políbil na ucho.Probudila jsem se.Mírně se mi zakousl do ucha.,,Chazzy…"vzdychla jsem.,,Jestli máš hlad, tak si dej snídani."Rob se rozesmál.Chazzy se na mě vražedně - ale přitom strašně roztomile - podíval.Naklonil se ke mně, aby mě políbil, ale v tom si odkašlal Mike.
,,Chestere, málem bych zapomněl, proč jsme přišli."Chester se ode mě odtáhl a kývl, aby mluvil.,,Máme ještě hodně práce na novým cd, tak jsme na tom chtěli dneska pracovat, aby už jsme to měli."Chester se zamyslel.To by se mi hodilo, mohla bych rovnou za Sam.Nejde to a já nedokážu Chazzymu ublížit.Potom co jsem ho poznala, to prostě nejde.
Chazzy se po mě usměvavě dívá.Přejel si jazykem po piercingu.Vím, o co mu jde!V hlavě se usměju, přemýšlím, co bychom mohli všechno dělat.,,Jen běž, Chazzy.Mě to nevadí, jen běž.Dneska mám taky nějakou prácičku."pohladím ho po tváři a než se stačí zeptat, jakou prácičku mám, políbím ho.
Líbí se mi, jak krásně líbá.Úplně mi to vyhodilo všechny myšlenky.Cítím se úplně jinak.Ne jako když stojím za svojí obětí a vystřelím.Je to jen láska, jakou k Chazzymu mám.Odlepí se ode mě, přetočí se na Mikea a ostatní kluky:,,Tak běžte napřed, kluci, přijedu tam za vámi.Můžete začít beze mě."
Sleduju, jak se po sobě divně Mike a ostatní dívají.Brad se zvedne jako první:,,Jasně, Chestere.Jdeme, kluci.Uvidíme se."
,,Dívej si na něj bacha, Terry."podotkne Rob, ještě než ho Chester skoro násilím vytlačí ze dveří.,,To jsem si měla dávat už včera, Robe!"mrknu po něm vesele.Rob se rozzáří.Chester konečně zavře dveře.
,,Včera jsi si měla dávat pozor?"zúží skoro vražedně oči.Stejně jako to dělávám já, když se někdo modlí před svojí smrtí.Jenom se uvelebím na židli.,,Jasně, Chazzy…"Chazzy hned přiskočí ke mně.,,Jsi zlobivá, víš o tom?"chytí mě pevně za tvář a přitáhne k sobě.,,Ty chceš, abych se z těch tvých polibků rozpustila, viď, Chazzy?"usmívám se.
Chazzy se usměje ještě víc:,,V to taky doufám.."Začneme se zase líbat.A já si připadám jako v nebi.Vzal mě do náruče a nesl rovnou do ložnice.,,Jsi ďábel, Chazzy."zašeptala jsem mu, než mě položil na postel.
,,To já vím."mrkne a pomalu si sundá košili, co si vzal…
,,Tady chceš zastavit, lásko?"zeptá se.Přikývnu.Zajede ke kraji silnice a zastaví.Stojíme přesně před mým domem, kde mám bydlet, i když je to někde jinde.,,Nechceš doprovodit nahoru?"usměje se svým nádherným úsměvem.Jen se zazubím.,,Ne, děkuju, myslím si, že to vyšlápnu sama."přikloním se k němu.,,Děkuju ti, Chazzy.Miluju tě."
,,Já tebe taky, ty můj vrahoune."zašeptá a já ztuhnu.,,Vrahoune?Co tím myslíš?"zeptám se a snažím se nebýt překvapená.Chazzy se jen usměje.Že by to věděl?
,,Dokázala bys mě zabít, tím svým pohledem, vrahoune."dívá se zpříma do očí a ani nemrká.Zase se propadám do té tmy v jeho očích.Ale oddychla jsem si.,,Máš krásný oči, Chazzy.Vždycky si připadám, jako když padám bůh ví kam."skloním trochu stydlivě oči, ani nevím, jak je to možný!Chazzy mě chytí pomalu za bradu a zase zvedne k těm svým očím.
,,V tvých vidím něco, co mi říká, že čím déle s tebou budu možná poznám, co v nich je.Jsou tajemné a přitom krásné."hypnotizuje mě.Mírně se zakousnu do rtu a políbím ho.Myslím si, že to bude jen na chvilku, ale nechci, aby to skončilo.
V tom se Chazzymu rozezní mobil.Chazzy se lekne víc než já.Jsem zvyklá na takovýhle leknutí.Ani nevím, co by mě dokázalo překvapit..Člověk si prostě musí zvyknout, co to obnáší být nájemným vrahem..Ale když sleduju Chazze, jak vytahuje mobil a nespouští ze mě svoje krásný oči, vím, že se musím naučit hodně věcí…
,,Mike, Terry pojedu, ať se kluci nezblázní."nakloní se ke mně hodně rychle.Chce mě políbit.Jen se usměju a než to stačí provést vyletím z auta.
,,Uvidíme se večer.."mrknu na něj.Chazzy se jen šibalsky usměje.,,Ani jeden polibek na rozloučenou?"dělá psí očička, ale jen se mu zabouchnu dveře.Skrčím se k okénku.Políbím si dlaň a přitisknu jí na sklo.
Sleduju, jak Chazzy položil taky svojí dlaň na mojí.Náramně krásně se přitom usmívá.Sundám jí a ukážu mu, ať už jede.Pošle mi polibek.Cítím, jak mi rudnou tváře.Chazzy nastartuje a sleduju, jak jede pryč.Naposledy za ním mávnu a vydám se pomalu na cestu do svého pravého domu…
Pochoduju sem a tam ve svém domě.Ani nevím, kolik času uběhlo.Přemýšlím o Chazzym.O tom, že se ho mám zbavit, ale nedokážu to..,,Nemůžu ho zabít a já to vím.Miluju ho.Je to láska, kterou bych za nic nedala.Zavolám, že Sam vrátím peníze, ať si je nechá, mám jich stejně dost…Nezabiju ho."rozhodla jsem se.
Vyndala jsem mobil.Samanthy číslo bylo v těch deskách, kde jsem měla všechny informace o Chazzovi.Uložila jsem si ho mobilu a hned to číslo vytočila.,,Dělej zvedni to..Sam, dělej…"syčím jako had, když už to vyzvání nejméně po pátý.
,,Black Shadow, ááá, už jsi se ho zbavila?"ozve se z telefonu ten mužský hlas.,,Ještě ne, a chci se Sam."odseknu mu.
,,Je mi líto, ale teď tu není.Kdy čekáte, že se Benningtona zbavíte?"
,,Tak nic, až tam Samantha bude, tak mi dejte vědět."zavěsím, jako bych mluvila s úplně cizím člověkem.Musím to probrat se Sam a ne s ním.Posadím se vyčerpaně na gauč.V kapse se mi rozezní mobil.
,,Že by to byla Sam?"podívám se na mobil, ale vidím, že je to Chazzy.,,Hoj, lásko.Jsem ráda, že tě slyším."uvítám ho hned.,,Terry, lásko.."slyším jeho krásný hlas.,,Přijď do parku, něco tam na tebe čeká a myslím si, že budeš mít radost."
,,A co?Jen mi to prozraď!Víš, že jsem moc zvědavá!"prohrábnu si vlasy.Slyším, jak se Chazzy směje.,,Jen přijď.Miluju tě.Pa."
Než stačí něco říct, zavěsí.Ta sketa!Hodím na sebe jeho mikinu, kterou jsem nechala doma.Vyběhnu jako cvok z domu, ani nezamknu.Až teď mi dochází, jak moc ho miluju a co jsem potřebovala..Chazzyho a jeho lásku…
Uběhly tři měsíce od toho dne, kdy jsme se dali s Chazzym dohromady.Nikdy jsem nebyla šťastnější.Pořád sice utíkám domů, abych zjistila, jestli nikdo něco nechce, ale jinak bydlím u Chazzyho.Miluju ho a on zase mě.Láska je krásná věc…
Mike a ostatní kluci mě sice stále pozorují jako bych byla vrah - no počkat!Vždyť já vlastně jsem! -, ale ani to nevnímám, když jsem s Chazzym.Sam už mi zkoušela asi dvacetkrát volat, ale já už jí to neberu…Když se nebudu ozývat, nebudu si připomínat, co vlastně jsem..Co jsem byla..
Chazzy mi ukázal celý L.A. a já si připadám jako dítě, které se teprve narodilo a pozoruje svět kolem sebe.Nikdy jsem si nevšimla, o co všechno jsem přišla, když jsem vraždila.Ale to jsem nevěděla, že se to má ještě všechno změnit a bude stačit jedna moje nepozornost.
,,Vážně nemám jít s tebou?"zastavil mi u nemocnice Chazzy.Potřebovala jsem tam.Už týden je mi špatně do žaludku.Párkrát jsem i zvracela.Jenom ho políbím a nasadím si brýle, které mi budou chránit obličej od sluníčka.
,,Ne, děkuju ti, Chazzy.Jsem ti vděčná, že jsi mě sem hodil."pozoruju jeho tvář a mírně se koušu do rtu, když vidím, jak se krásně třpytí piercing v ústech.Zatracený sluníčko!,,Co bych pro tebe neudělal, Terry."pohladil mě po tváři.Jeho ruka mi stáhla brýle u očí.
Přiklonil se ke mně.,,Hlavně se mi vrať, lásko.."zašeptal mi do úst.Pak jsme se začali líbat.Vnímala jsem, jak si mě podrobuje.Projedu mu rukou v jeho černých vlasech.Přitiskne se ke mně ještě víc, až se mi hroty jeho obojku, který si zapomněl sundat, zabodnou do krku.Jenom se usměju, ani to moc nebolí.
Chazzy si to uvědomí dřív než já.Odtáhne se.,,Terry, lásko, promiň, já na to zapomněl!"omlouvá se hned a přejíždí mi prsty po krku.,,Chazzy, nebolelo to.Neboj se, nic se nestalo."políbím ho na tvář.Přejedu mu prsty po obojku:,,Bez něj to nejsi ty, ne?"
Chazzy zkouší sklonit pohled na obojek, ale pak zvedne ruce a sundá si ho.,,Vem si ho sebou, když nemůžu já.Budu s tebou alespoň takhle.."mrkne na mě a vloží mi ho rukou.Usměju se a pevně ho sevřu.
,,Už půjdu, nebo k něčemu dojde, Chazzy.Přijdu pak domů, jo?"vrazím mu poslední polibek.Chazzy se jenom usmívá.,,Budu na tebe čekat.Kdyby to bylo něco špatnýho a oni se tě tam nechaj, hned mi zavolej."políbí mě zase on.Pak mi nasadí brýle.
Konečně vylezu ven z auta.Zavřu dveře.Chazzy nastartuje, ale přitom mě hypnotizuje očima.Mávne mi a zmizí pryč.
Usměju se nad tím, že jsem si vůbec někoho našla.Někoho, kdo mi bude rozumět a budu ho milovat stejně jako on mě.Skloním oči na Chazzův obojek a usměju se.,,A teď hurá do nemocnice.."otočím se k té budově.Ani se mi tam nechce, ale beze slova vejdu rovnou dovnitř.
To prostě není možný!Sedím u vchodu ven a jenom koukám do země.Jsem…ani nevím, jestli jsem smutná nebo veselá.Doktor mi řekl, že jsem těhotná!Vážně to řekl?Nepřeslechla jsem se?To určitě ne.Skloním pohled na obojek.
,,Chazzy, ty budeš mít radost."zašeptám, když si začnu uvědomovat, že je to jedině Chazze.On sám si dítě přál.Hladím obojek, jako by ti byla Chazzyho tvář, ale pořád si nedokážu představit, co na to řekne!Projedu si rukou ve vlasech a usměju se ještě víc.Prostě si to nechám jako překvapení, určitě to časem pozná sám a pak mu to řeknu!Jsem génius a Chazzy bude mít radost, vím to.
,,Ahojek, Terry!Nečekal bych tě tady!"slyším Robův hlas nad sebou.Zvednu hlavu, opravdu je to on.,,Ahoj, Robe!"vyskočím a než stačí něco udělat, obejmu ho.Rob je celý zkoprnělý, ale pak ze sebe vysouká otázku:,,Co…co se stalo?"
,,Robe, něco ti řeknu, ale nechci, abys to někomu řekl, hlavně ne Chazzymu!"pustím ho konečně.Rob se zatváří hrdě a přikývne:,,Neboj se na mě se můžeš spolehnout, Terry."
,,Pamatuješ si, jak mi začalo být špatně, viď?Byla jsem před chvílí u doktora a ten mi řekl, že to nejsou střevní potíže, ale že jsem těhotná."
,,Cože?!"vykulí oči, ale usmívá se.,,Takže Chazzy bude táta?Tak to se mu bude líbit!"Vypadá, že je z toho víc hotovej než já!Musím se zasmát!,,Hlavně mu to neříkej, Robe, chci, aby to bylo překvapení, jo?"pozoruju ho, protože vím, jak je ukecanej.
,,Neboj se, Terry, tohle se nedozví vážně nikdo."slibuje mi.Jeho očím se dá věřit.Poznám to moc dobře.Až teď mi dojde, co tu vlastně dělá on.
,,Co tady děláš ty, Robe?Snad jsi taky neotěhotněl!"směju se.Robova tvář potemní.,,Hele, Benningtonová, tohle není vtipný, tak nechápu, čemu se gebíš!Ale pojď, doprovodím tě k Chazzymu a řeknu ti to."obejme mě jednou rukou.Pak společně vyjdeme ven.V hlavě mám jen co tomu bude říkat Chazzy, až se to dozví.
,,Hej, vy dva, kde se tu berete?"zastaví u nás auto, ve kterém sedí všichni Linkini kromě Chazze.,,Ale to víš, byl jsem u doktora a potkal jsem tam Terry."vysvětlí hned Rob a jednou rukou mě obejme.Jeho ruka se ale zasekne o obojek, co jsem si zatím dala kolem krku a pěkně se nabodl.
,,Au!"komentuje to Dave pobaveně, když vidí, jak Robovi zrudly tváře.Jenom jsem se zasmála.Pořád musím myslet na Chazze a to až mu řeknu to překvapení.Nenápadně si přejedu rukou po břiše.
,,Chester dokonce i půjčuje svůj obojek?Já myslel, že ho nikdy nesvěří nikomu jinému než sobě!"divil se Joe.Pokrčila jsem rameny:,,Asi to bude tím, že mi věří, Joe."mrkla jsem po něm hned.Všimla jsem si, jak se po sobě Mike a Joe podívali.Jako by jim v hlavě probleskla jedna věc:,,Ale neměl by…"Jenom jsem malinko zúžila oči.
,,Určitě chcete hodit k Chazzymu, co?"díval se pobaveně po Robovi Brad.Rob se jen zašklebil:,,Já bych k němu nejel, ale Terry určitě, jo, viď?"Pootočila na mě hlavu.Chtělo se mi za Chazzem, ale chtěla jsem se převléknout.Zkusím si vzít něco volnějšího, jestli mu dojde, že se něco stalo.Musela jsem se pousmát.
,,Ne, díky, Robe a kluci, ale skočím si domů.Mějte se."odcházela jsem už napůl.,,Proč bys šla pěšky, Terry?My tě tam hodíme!"vkoukl u okna Mike.Ještě byste mě sledovali…,,Ne, díky já si stejně musím cestou něco sama promyslet.Vážně se mějte, musím se co nejrychleji dostat k Chazzymu.Pa."rozloučila jsem se rychle, aby už mi dali pokoj.Rob za mnou ještě mávl.Já mu s úsměvem taky.
Kráčím jako tělo bez duše po ulici.Ani nevnímám, že se zatahuje nebe a vypadá to na bouřku.Ale vypadám jako vysmátý blázen!Opravdu jsem těhotná s Chazzem!Nemůžu tomu stále uvěřit, ale je to tak!,,Jsem zvědavá, co na tebe řekne Chazzy."skloním hlavu ke svému břichu.
Ani si to neuvědomím, že už stojím u toho svého obrovského domu.Odemknu si a přitom si prozpěvuju Chazzyho písničku, jakou si dneska ráno zpíval společně se mnou ve sprše..Zastydím se nad tím vším, co se mezi námi vlastně stalo.Teď si vážně myslím, že jsem jako vrah skončila.
Vejdu dovnitř.Hned se rozběhnu nahoru do ložnice a skočím na postel.,,Jsem šťastná!"křiknu přes celou místnost.,,A to jen díky Chazzymu."Zase si vzpomenu na jeho krásný úsměv a jeho svůdné rty a ..na prostě všechno.Připadám si jako tne nejšťastnější človíček na světě.
Konečně se zvednu z postele, abych se mohla převléknout.Tiše kráčím ke skříni, abych si něco vybrala, když najednou uslyším zezdola nějaké tiché kroky.Zastavím se a zbystřím..
Kdo by tu, co dělal?Otevřu skříň, kde se na mě přímo usmívá moje zbraň, uchopím jí pevně do ruky.V tu chvíli osvítí mojí ložnici blesk a po pár sekundách uslyším i hrom.
Zúžím oči.Musím se dostat dolů, třeba to jsou policajti…
V obýváku se rozezní telefon.Kroky zmizí, snad i slyším, jak někdo vypadl ze dveří.Schovám zbraň za pas a rychle se rozběhnu dolů.Než sejdu schody, už mám v hlavě zase jen Chazze a mimčo, co se blíží.Usměju se.
V obýváku je prázdno, dokonce se mi to možná jenom zdálo.Dveře jsou zavřené.Venku bije bouřka.Kapky vrážejí do skla, až to vypadá jako by se chtěly dostat dovnitř.Pokrčím rameny:,,Asi se mi to muselo zdát."Vytáhnu zbraň a položím jí na stůl.
Přejdu k telefonu a zapnu ho, abych slyšela volajícího přes celou místnost.Přitom se k telefonu postavím.
,,Ano?"
,,Black Shadow!Co se děje?Celou dobu se ti snažím dovolat!"ozve se zase ten muž.Copak jsem mu neříkala, že chci mluvit se Sam?,,Myslím si, že už jsem ti říkala, že nechci mluvit s tebou, ale s tvojí milenkou…"syknu na něj a prohrábnu si vlasy.
,,Není tady.Musela pryč, protože už jsme měli docela dost toho, jak pořád nejsi doma.Copak máš problémy s Benningtonem?Nevím, jestli to počítáš, ale už nejméně čtyři měsíce, má být mrtvý!"
Musí mi to pořád připomínat?Já to ale neudělám!
,,Chester není mrtvý a já to vím!"
,,Tak se ho máš, co nejrychleji zbavit, Shadow!Prachy máš, takže bys určitě nebyla ráda, kdyby se celý svět dozvěděl, že ten nejhledanější vrah, už není vrah, protože se zamiloval, že ne??"
Zúžím oči.Přece ho nezabiju, ať si všichni říkají, co chtějí, já ho miluju!Ale v hlavě se mi vyrojil výborný nápad!Sam chce vraždu, tak jí má mít!
,,Dejte mi ještě týden a bude po něm, je s ním hodně práce!Ale nesmíte mě pořád otravovat!Je to jasný?Nebo si svoje prachy vemte a objednejte si někoho jiného."položila jsem mu to, což určitě nečekal.
,,Když to chce…"zašeptám si.Nemyslela jsem to vážně, jen musím Chazzymu říct, co jsem zač.Z toho mám ten největší strach.Chci se otočit a vyjít zase nahoru, abych se převlékla, ale v tom dostanu ránu do zátylku a padnu do bezvědomí…
,Dejte mi ještě týden a bude po něm, je s ním hodně práce!Ale nesmíte mě pořád otravovat!Je to jasný?Nebo si svoje prachy vemte a objednejte si někoho jiného.´Slyším svůj hlas, když se začnu probouzet.Hlava mi třeští a já konečně otevřu oči.
Jsem v nějakém sklepě.Přede mnou v rohu sedí Chazzy a se skloněnou hlavou sleduje obojek, co má v ruce.Mike stojí u něj a v ruce drží diktafon.Ostatní Linkini jsou tam taky.
Ležím na zemi.Nemůžu se ani pohnout.Jsem pevně svázaná a kolem úst mám pečlivě uvázaný šátek.Co tu dělám?Co se stalo?Jsem opravdu v šoku.
První si mě všimne Rob.Dívám se mu do očí.Zatím co on skloní hlavu.,,Je vzhůru, kluci."oznámí všem v místnosti.Řekl to, jako bych byla někdo, koho nezná.
Podívám se po ostatních.Mike zúží oči:,,Copak jsi překvapená, Black Shadow?"Jak ví, že jsem to já?,,Co?"zamumlám do šátku.
,,Sledovali jsme tě k tobě.Máš pěknej barák."doplní studeně Joe.,,Stačilo se rozhlédnout kolem sebe.Všude jsi měla zbraně…Zazvonil telefon.Přišla jsi dolů.Odložila jsi zbraň a pak už jsi jen mluvila s tím chlapem, co si tě najal na Chazze."
,,Bylo mi divný, proč máš na zádech tetování s BS."zkřížil ruce Dave.Sleduju Chazze.Konečně zvedne oči, má v nich slzy.Oni to nechápou!Já ho nechci zabít!Nechci to udělat a ani bych to nedokázala!
Chester se mi ani do očí nedívá, zase se zadívá do země.,,Chazzy, neplač!Prosím!"křičím, ale nikdo mi nerozumí.Nikdo neví, jak to je!Nikdo mě neposlouchá!Nikdo neví, že to nechci udělat.Chazzy jen sedí a dělá, že mě neslyší.
Položím hlavu na zem a zavrtím s ní.Cítím, jak se mi oči plní slzami.Bolesti a smutku.
Mike ke mně přistoupí.Skloní se ke mně.Nesleduju ho.,,Nikdy ti neodpustíme, že jsi ublížila Chazzovi.Kdyby bylo na mě nedal bych tě poldům…Od první chvíle jsem věděl, že nejsi to za co se pokládáš…, Shadow."syčel na mě.
,,Ty to nechápeš!"vykřikla jsem zase.Já bych Chazzymu neublížila, já ho moc miluju!Oči se mi čím dál tím víc naplňují slzami.Mike se jen krvelačně usmál.,,Uvidíme, jak si budeš vyskakovat na poldy."
,,Kluci, prosím vás, nechte nás tu osamotě."zašeptá najednou Chazzy.Nevnímám, ani na co se kluci ptají, jen zabořím hlavu do země.Nechápou to, neví, že bych to neudělala.Něco slyšeli a ani nechtějí slyšet, co si o tom myslím.Z pravého oka mi konečně vypadla první slza.Vzala to nejrychlejší cestičkou rovnou na zem.Za ní se objevily další.
Začnu hlavou bouchat o tvrdou zem.Cítím, jak se mi tam začíná dělat boule, ale nevadí mi to.Zasloužím si tu bolest cítit.Bouchám čím dál víc, ale najednou mě něco zastaví.Něčí ruce svírají moje tváře.
,,Neubližuj si kvůli mně, ..Terry."zvednu hlavu k Chazzymu.Smutně se na mě dívá.Zavře oči, aby se nerozbrečel a polkne.,,Nikdy jsem si nemyslel, že mě dokážeš zradit, Terry…Celou dobu jsi jenom lásku ke mně hrála a já si myslel, že mě miluješ..
Proč, Terry?Jenom kvůli těm prachům?Vážně jsem pro tebe nebyl nikdo?Zklamal jsem se v tobě a strašně moc -"
Jenom vrtím hlavou, kterou pořád držím ve svých dlaních.Snažím se křičet a vysvětlit mu, že to je jinak, ale on mi šátek nesundá, vím to.Z očí mi stékají slzy a nemůžu přestat.I vrah má srdce.
,,Já ale doufám, že jsi ke mně alespoň něco málo cítila, jako já k tobě.Zapamatuj si tyhle dvě slova, co ti řeknu, Terry..Miluju tě.."přiklonil se ke mně a začal mě přes šátek líbat.Já ale necítila nic!Jeho rty se mě nedotýkaly!Zavírala jsem oči a zkoušela si to nějak představit, ale nešlo to.Ani neví o dítěti!Nic nechápe a nic neví!
,,Nikdy na tebe nezapomenu…"přestane.Pustí moje tváře.Sleduju, jak na mojí tvář spadne jedna jeho slza.Nasadí si obojek.Jenom ho sleduju a brečím.Bolí to…Moc to bolí…
Zavřu oči.Nechci vidět, jak odejde.Jak mě opustí a nechá mě tu.
,,Něco, abys na mě nezapomněla, Terry."cítím, jak přes mě přehodil svojí mikinu.Otevřu oči a zadívám se na něj.Snažím se mu očima poděkovat, ale jen se odvrátí.Tak to bolí!Konečně se postaví, ale já nechci, aby odešel!Chci, aby tu zůstal se mnou!
,,Chazzy, ne!Neodcházej!!Prosím!Miluju tě!"ječím přímo hystericky, ale ani se neohlédne.Jen kráčí ke dveřím.Už si je i otevřel a spustím ještě větší slzy než předtím.
,,Miluju tě!!!"vyvřísknu, až se zastaví ve dveřích.On..On neodejde!Pak jen skloní hlavu, vystoupí ven a zavře za sebou dveře.
Odešel!Je pryč..Brečím, mám proč.Ztratila jsem osobu, na které mi nejvíc záleží, kterou moc miluju..Malinko se pohnu, v tom ucítím něco v kapse u kalhot.Prohnu se a zašátrám v kapse.Nožík!Můj nožík!
Konečně se to povedlo!Provazy z rukou mi spadly na zem.Sundám si šátek a hned si rozvážu nohy.Sleduju Chazzyho mikinu na zemi.Vezmu jí do náruče a pevně sevřu.Pořád voní jako on…Spadnou na ní slzy.,,Proč jsi mě nevyslechl, Chazzy?"šeptám do ní.
Nasadím si jí.Schovávám si nožík do kapsy, v tom tam ucítím ještě něco jiného.Fotku…Vím, co to je.Je to ta s Chazzem, kde se objímáme a usmíváme se jako nikdy.Nedokážu se na ní podívat..Neunesla bych to.Položím jí na provazy.Chazzy bude vědět, proč jí tam má.
,,Promiň, Chazzy…Pořád tě budu milovat."zašeptám.Zadívám se k okénku.V tom se ozve policejní houkačka a já makám!Rychle si otevřu okno a lezu ven!Jdou si pro mě, musím co nejrychleji pryč!
Protáhnu se oknem.Prší a je bouřka, ale já musím utéct.Nasadím si na hlavu kapucu od Chazzyho mikiny a utíkám, co nejrychleji to jde pryč.Utíkám, vím, že po mě půjdou…Nikde se nemůžu schovat.Nemůžu se vrátit domů, nemůžu tu zůstat…
Doběhla jsem do nějakého rozbořeného domu.Padla jsem na zem.Cítím, jak mě všechno bolí, jako by mi někdo něco tvrdého vrazil do srdce.Pořád mám před očima Chazze.Jak mě poprvé políbil v lese.Moc se mi stýskalo…
,,Chazzy, chybíš mi, už teď…"šeptám si.,,Ani nevíš, co mělo být překvapení…"pohladím se po břiše.Konečně se můžu vybrečet..Můžu ukázat, že i vrahové mají srdce a že je bolí ztracená láska.Všichni máme srdce..velké srdce…